Primula acaulis je synonimum od Primula vulgaris. Jde o to jakou rostlinu jste si sehnal, jestli divočejší formu, či dokonce formu divokou botanickou. Bývají bílé se žlutým vnitřkem nebo celé žluté. Pěstují se jako trvalky, bez problémů rostou a na záhoně se i samy přesévají, mohou zplanět, občas je vídám mimo zahrádku...
jsou opravdu tvrdé, stejně tak existuje mnoho kříženců se zajímavou barvou květů, které jsou trvanlivé a vhodné do do volné půdy. Doporučuju.
Na proti tomu se ale pěstují hrnkové kultivary prvosenek, které jsou všelijak prošlechtěné, a obvykle k dalšímu pěstování ne moc vhodné. Jak jsem se nedávno dozvěděl jde také o ranost. Rané a brzy kvetoucí velkokvěté kultivary jsou prý méně mrazuodolné, a jejich trvanlivost je minimální, čím jsou ale pozdnější tím jsou vhodnější k k dalšímu pěstování na záhonech. Jejich potomstvo však prý nedosahuje takové kvality, velikosti a barvy lvětů, také samotná rostlina vyhnojená v hrnku pro prodej se bude později v dalších letech chovat trochu jinak, květy nebudou tak veliké.
Myslím že je lepší si obstarat botanické typy či osvědčené kultivary jako je
Sucho moc nemusí, raději mají přistíněné a vlhké stanoviště, kde i déle kvetou.
Samozřejmě pro informace stačí zagooglit!!!
Zdraví Karel Hajda.