Rajčatový hokus pokus - nová sezóna II

Ještě jedna připomínka. Všechny indeterminantní (tyčkové) odrůdy mají vždy mezi květenstvími tři listy a to i na zálistcích.

           Vladimír

Malá technická-pro snadnější měření si vemu lať, postavím k objektu-zde např. rajčeti a tužkou si čmrknu požadované-např rozteče mezi nasazením vijanů. Pak si dřevo se značením položím na stůl a v pohodě si téměř jakýmkoliv měřidlem vyjevím míry. Jde to i tyčí-násadou, lískovicí..., můžu si značky urobit i hřebíkem, nožem...

Dobrý nápad. Asi si takovou tyč udělám.

           Vladimír

Ach jo, Vladimíre, musím to přepočítávat, aby to bylo srovnatelné. Beru to tak, že bažanti to mají vždycky horší než mazáci.

Start 1: od země 18, 29, 40, 63, 86, 107, 127, 147 a pak 162 cm (předposlední pouze květy, poslední poupata). Ovšem není to přesné, protože stonek se kroutí, takže některé vzdálenosti od sebe byly měřeny šikmo. Tím také nesouhlasí absolutní výška rostliny s tou spočítanou. Takže pro srovnání s Elen a Mirkem uvádím svoje původní měření: první od země 18, 11, 11, 23, 23, 21, 20, 20, 15 cm.

Chtěl jsem původně uvést i čísla pro Start 2 a 3, ale asi už to nemá smysl, protože se mi objevila plíseň na Tornádech, Tomato Berry, Kumatu i Nelince. Dokonce i na Consuellu, které je údajně plísniodolné, jsem objevil 1 napadený list, ale bez pokračování. Startky se zdají zatím čisté, ale počítám s tím, že tohle srovnání nepůjde dokončit, protože nejpozději do konce srpna všechny mé neodolné půjdou ke svým předkům jako loni. Nicméně kdyby měl někdo zájem, rád ta čísla uvedu, když už jsem se tam prodíral při měření.

Zatím jen to, že jsem ochutnal první plod z S3: stejné hodnocení jako u S1. Pořád 2 - 2,5 stupně pod maximem. Ale mají všechny tu polehčující okolnost, že jsou z prvního vijanu, který prošel tím květnovým martýriem chladu a krup. 

Z těch čísel nejsem nijak moudrej: nevidím tam žádnou pravidelnost, i když se některá čísla opakují. Ty malé vzdálenosti naspodu (objevují se stejně i u S2 a 3 na hlavním stonku) jsou vysvětlitelné tím, že ty vijany tam už možná byly (či jejich zárodky), když jsem to vysazoval a předtím byly v balkonovníku v nízkých teplotách, takže rostly pomalu. Anebo tam nebyly všechny, ale po vysazení bylo také 3 týdny chladno. A shodneme se v tom, že za relativně příznivých podmínek se ta vzdálenost pohybuje kolem cca 20 cm. Listy mezi jsem nepočítal, ale můžu to udělat dodatečně.

Ten atak plísně se zatím zdá být mírný, takže se ještě úplně naděje nevzdávám. Tornádo, jakožto nejhůř postižené, jsem očesal zelené - cca 2kg - a zkusím, zda z toho něco uzraje. Docela rád bych věděl, jak dlouho to trvá od objevení prvních známek do proniknutí plísně do většiny plodů utvořených před nákazou. Časová prodleva u mne byla jen pár hodin, ale ta plíseň mohla zůstat dost dlouho neobjevená, i když kontroluju i několikrát denně. Ta plíseň bují přes noc, nejspíš vlivem večerní či časně ranní rosy, tady totiž naposled pršelo minulou sobotu. Večer jsem vylámal listy a ráno byly postiženy další na stejné rostlině (Tornádo). Postižený stonek jsem ošetřil Alpou, ale moc si od toho neslibuju, stejně tak jako od propíchnutí stonku měděným drátkem. Zdroj nákazy není stejný jako loni, protože jeden soused už brambory nepěstuje a druhý je má zdravé, podobně jako já. Vypadá to, že spóry přinesl vítr z nížin, a to přesto, že byl jen do 4m/s (15 km/h). Nejhorší scénář je, že se mi už plíseň množí i pohlavně a tudíž dokáže přezimovat v půdě, což by byl konec mé rajčatové kariéry. Není to sice moc pravděpodobné, ale úplně vyloučit se to nedá.

Milan HP 

2.8.21 Červenec je fuč. Nedá se říct, že by byl úrodově moc úspěšný. Pro srovnání: VII/2018 – na zahradě sklizeno 38 kg zralých rajčat, VII/2019 – 9 kg, VII/2020 – 4 kg a letos 5,3 kg. Žádná z odrůd, které jsem letos už ochutnal, není ani na svém standardu, natožpak maximu. Viním z toho přebytek vody, který jim letos Matka Příroda naděluje. Snad v srpnu.
O plísňové situaci referuji jinde, moc dobře to nevypadá. Je ale docela dobře možné, že to, co se u mne v červenci objevilo, není plíseň bramborová, ale alternariová skvrnitost. Zatím se mi totiž neobjevil jediný typicky pb zničený plod. Což ale není nijak velká útěcha, protože Alternaria přezimuje na zbytcích rostlin v půdě. Odolná rajčata ale nejeví známky poškození. Tedy zatím. Původ nákazy je mi naprosto nejasný, tedy kromě toho, že spóry – správně konidie – odněkud přinesl vítr. Neodolná rajčata jsou totiž na zbrusu novém záhoně, který byl předtím trávníkem.

Pořídil jsem si digitální foťák, takže už nebudu odkázán na ochotu jiných.

Milan HP

Jsem amatér, hlava už téměř neslouží, takže si nepamatuju jména těch čtyř sort, které jsem letos zasadil. Jen si chci povzdechnout, že jedna z nich plodí kulatá, červená, středně veliká rajčata-ta mají žlutý límec a taky praskají, jiné mají tuhou slupku. Ale je fajn, že zatím neútočí plíseň, snad proto, že jsou na záhoně s plným Sluncem, s větším sponem, v přiměřeně vyhnojené půdě, a taky že v okolí ubylo pěstitelů brambor.

Milane, množství sklizených rajčat odpovídá přesně tomu, jak se pohybovaly průměrné měsíční teploty (květen - červenec) v jednotlivých letech. Základem té bohaté červencové sklizně roku 2018 byl tehdejší teplý květen, kdy průměrná teplota byla o 5 st. vyšší než v následujících letech (vycházím z měření v naší obci). V roce 2019 to trochu zachránil teplý červen. Mirek

Já teda nemám ještě ani jedno červené rajče. Ještě začátkem června tu bylo ošklivo.

=(

Míro, přesně tak. Vlastně jsem ta čísla uvedl, aby bylo možno trochu porovnat roky a z toho vidět, že je každý počasově a tedy i rajčatově a jinak zeleninově jiný. Vlastně jen díky pěstování si teď ty rozdíly pamatuju. No a pak podle byla/nebyla plíseň. Poslední dva roky .

Milan

18.8.21 Všechny rostliny neodolných odrůd včetně jejich řízků již několik dní odpočívají v pokoji. Letos mne ale srdce tolik nebolí jako loni. To proto, že mám hlavní pole složené z odrůd odolných, případně za odolné prohlašovaných, u kterých tu odolnost ověřuji v praxi. Navíc jsem si z těch odolných nadělal kolem 40 řízků a ty si vedou dobře. Posuďte sami z fotografií. Některé z nich už mi brzy dají zralé plody, ačkoliv byly vysazeny nejdřív v polovině června, ale většina později. Nazývám je záložní sbor, který je vlastně početnější než vlastní původní armáda. Nedostávají žádné hnojení, jen nezbytně nutné množství vody, a tak silně doufám, že budou i chuťově lepší než ty z jejich mateří. Ty se mi letos zdají vodnatější než jindy. Pochopitelně to ale bude záležet na počasí.
To, že jsem se moc nepokoušel zachránit postižené rostliny, se mi kupodivu vrací ve vyšším procentu zdravých plodů, které mi dozrávají v interiéru. K dnešnímu dni se „zachránilo“ 5 kg z přibližně 20. Jsou vizuálně, při rozkrojení i chuťově v pořádku – takže je bez obav jíme. Vlastně jsem většinu „hotových“ plodů otrhal krátce po tom, co jsem objevil známky plísně na stoncích. Ty totiž značí, že plíseň už se dostala do oběhového systému rostliny. Asi by bylo ještě účinnější je otrhat, když se objeví známky na 5 a více listech. Nepamatuji totiž, že by se – tedy bez postřiků – taková rostlina zachránila.
S ohledem na mokrý a tam nahoře ne zrovna horký rok, mám zatím nejlepší paprikovou sklizeň (nejlíp si vedou Superamy, Lungy a Kapia), a to přesto, že jsem je vysazoval téměř o měsíc později, než byl záměr. Loni to nebylo špatné, ale letos je to o dost lepší. Divné. Jen to načasování mi nějak hapruje: mám papriky, ale rajčata zrají pomalu, takže jich není dost na nakládání s paprikami. Dal jsem u rajčat přednost sušení, hlavně těch malých cherry z Matt’s Wild a z Koralika. Mají totiž výtečnou, silně rajčatovou chuť.

Milan HP