Prevence plísně rajčata - vliv na papriky

Zdravím,

již minulý rok jsem postřikoval rajčata roztokem peroxidu vodíku či roztokem jedlé sody. S rajčaty nebyl problém. Peroxid vodíku sloužil jako okamžitá desinfekce zatímco jedlá soda jako zvyšovač ph.

Pro 30% peroxidu vodíku bylo 5ml na 1litr.

Ve článcích od televize prima (asi prima-recetář?) jsou uvedeny poměry pro použití jedlé sody tj. 1 lžička na 1 litr + slunečnicový olej pro uchycení na listech.

Dále je zde uveden i recept s použitím česneku tj. 10g česneku na 1litr, den vyluhovat, scedit a pak ředit v poměru 1:3 s vodou.

- Dá se použít i zmražený česnek? 1kg je k dispozici tak za 50kč... To je relativně lukrativní desinfekce...

V tomto roce počítám se zasazením paprik vedle rajčat. Již jsem se někdy v březnu spáli když jsem plíseň šetřil jedlou sodou. Bojím se tak, že bych postřikem listů rajčat ohrozil papriky zasazené hned vedle.

Co si o té jedlé sodě, česneku myslíte? Děkuji mnohokrát

Chápu to dobře, že jste je takto postřikoval proti plísni bramborové? A pomohlo to? Nebo máte na mysli postřik proti plísni na substrátu?

1,5% roztok peroxidu vodíku není podle mne nic proti ničemu. Tedy lze použít, ovšem jeho efekt je velice krátkodobý. Zkusil jsem letos použít 3% roztok proti plísni na substrátu: krásně to zašumělo, ale s plísní to ani nehlo. A proti plísni bramborové bych řekl, že nebude mít valného účinku. Na druhou stranu je neškodný pro půdu, může pomoct ji okysličit..

S jedlou sodou je to horší. Jednak dost dramaticky zvyšuje pH půdy, což rajčata moc dobře nesnášejí. Jejich oblíbené pH je 5,5 až 6,1. A potom si půdu zasolujete sodíkem, který je reaktivnější než draslík, čímž jim pak brání v příjmu jak draslíku, tak i některých ostatních živin. Pokud se jedná o postřik proti chorobám rajčete, vámi navržený roztok bude fungovat jako kontaktní fungicid, ale s omezenou účinností. Proti masivnímu ataku bramborové plísně nejspíš neobstojí.

Papriky mají rády zásaditější půdu (pH do 8), čili by neměly trpět z tohoto důvodu. Ale ten příjem živin to u nich může také ovlivnit negativně.

O česneku řeknu jen to, že jeho extrakt zkoušela známá proti plísni na substrátu. Asi před týdnem. Výsledek je zatím nejasný. Sám jsem ho nikdy nezkoušel. Nechť hovoří zkušenější.

Milan HP

S plísní bramborovou bojuju už léta. V zásadě existují tady na fóru dvě skupiny: stříkači a odpůrci chemie jako já.

Ti první mají dost trpělivosti a pracovitosti, takže provádějí pravidelné preventivní postřiky dostupnými fungicidy, většina z nich používá kombinované postřiky, tedy kontaktní a zároveň systémové. Mají slušné výsledky a mohou tak pěstovat jakékoliv odrůdy podle výběru. To je výhoda, pokud máte silné chuťové preference, případně chcete bohatou úrodu. Nevýhodou je, že postřiky musí být preventivní, začít až když přijde plíseň totiž nepomáhá.

Ti druzí pak pečlivě vybírají plísniodolné odrůdy. Což dělám já. Stále se pídím po nových. Nejsem příliš vyhraněný, co se odrůd týká chuťově. Nejhůř snáším pohled na zničené rostliny. Loni jsem se přesvědčil, že tahle cesta někam vede, a to bez náročných postřiků. Letos budu testovat další odolné odrůdy. Loni jsem nepochybně ověřil téměř 100% odolnost 3 odrůd: Mountain Magic F1, Crimson Crush F1 a Cocktail Crush F1. Zatímco ostatní odrůdy padly nejpozději začátkem září, tyhle 3 rodily ještě v listopadu, a to byla invaze plísně opravdu intenzivní. Dobré zprávy jsou dvě: všechny tyto odrůdy jsou dostupné u nás a všechny jsou nadprůměrné až vynikající chuťově. Nejsou to žádní "superplodiči", ale úrodu dávají docela slušnou. Letos budu ověřovat plísniodolnost a chuť nové odrůdy Consuelo F1 (Dobrasemena), divokého Matt's Wild Cherry a polodivokého Koralika. Mám také semena Galahad F1 a Defiant F1, ale ta došla pozdě, takže musí počkat až na příští rok. Dlouhodobé výhledy ukazují, že letos spíš bude znovu plísňový rok.

Pro Vás už je teď pozdě změnit sortiment odrůd. Zbývá Vám tedy jen ta postřiková cesta. V tom případě raději zapomeňte na rady z internetu, nejsou moc účinné. Najděte si tady vlákno Phytophthora infestans (jsou tu i jiná o bramborové plísni) a zvolte prostředek i metody podle rad zkušených stříkačů. Mají to, na rozdíl od některých pisálků na internetu, lety odzkoušené. 

Milan HP

Děkuji za vyčerpávající odpověď.

Ale ještě mne napadlo, že by nemuselo být úplně pozdě. Kdybyste teď vysel několik semínek plísniodolných odrůd, začaly by plodit v srpnu a pak pokračovaly až do zámrazu. Pokud plíseň přijde, měl byste jistou "zálohu", takže by Vám sezóna úplně neskončila.

Milan HP

Pěstuji tyto odrůdy

Wow, to je impozantní seznam. To určitě nejste začátečník a určitě máte veškeré pozice už obsazené, takže je můj dodatečný návrh k ničemu. Ale tím pádem bude pravidelné stříkání pěkná fuška.

Je tu ještě třetí možnost: modlit se k Matce Přírodě, aby plíseň neposílala. Účinnost této metody je ovšem zatraceně nízká.

Milan HP

Poslušně hlásím, že jsem stále držitelem titulu zelenáče. Minulý rok to bylo moje poprvé. Tam jsem se modlu zkoušel, 80 rajčat lehlo. Mám dojem, že jsem to tím peroxidem jen zdržel, plody se trošku zvětšily, ale ve chvíly kdy měli červenat je plíseň stejně pokosila.

Jediné rajče roubínek, které jsem vysadil déle a pravidelně postřikoval si proudložilo životnost, ale v září stejně lehlo plísní.

Letos budu zkoušet jak venku, tak ve foliovníku. Mám vždy dvě sazeničky od jedné odrůdy. Největší práce bude asi s vyštipováním bočních výhonků. Rajčata budu mít cca 40 až 50cm od sebe, takže hodlám mít jen jednu hlavní větev (jeden stonek, neznám odborný termín).

Zkusím sehnat v řeznictví rozdrcený česnek a uvidím =). Jen jsem se díval, že je všechen až z Číny.

Se sháněním česneku bych se netrápil. Neříkám, že nemá účinek žádný, ale rozhodně ne dostatečný, aby zabránil takovému nájezdu plísně jako loni. Raději se poohlédněte po osvědčených fungicidech. Neumím poradit.

Milan HP