Kristalon na jahody v době sběru jahod

To není ochranná lhůta, ale jakási doba odpočinku. Všechny látky, které rostlina vstřebává a potřebuje k růstu nějak ovlivňují chuť a i například u hydroponie, kdy se dodává směs prvků v téměř ideální kombinaci a dokonce se průběžně poměr prvků mění podle fáze kterou rostliny prochází se na konci doporučuje zařadit období odpočinku, kdy je k dispoici jen čistá voda, nebo se množství hnojiva ve vodě omezuje. Ne kvůli chemii, ale kvůli chuti. Kupříkladu síra je prý poměrně znát a další prvky také a nejde o chuť povrchu, ale celého plodu, nebo listů u salátů.  Množství a charakter těch látek v hnojivech není nic, co by nás mělo ohrozit, pokud se s tím pokropí plod. Vezměte si například Magnesium. Ten se přidává například pomocí směsi CalMag, což je vápník a magnézium v jednom. Přidává se, pokud se používá dešťová voda, ale pokud máte na zálivku vodu z vodovodu a není nejměkčí, tak přidávat netřeba, obou prvků je tam dost. Nebo třeba fosfor - ten je důležitý, je součástí každého hnojiva, ale v hydroponii, kde se řeší Ph a někdy se upravuje například kyselinou fosforečnou, ho může být pak zbytečně moc. A součástí kterého nápoje je kyselina fosforečná? Samozřejmě - Cola a že jí tam je docela dost. 

Pokud nemáte u jahod například kapkovou závlahu a zaléváte z konve, je to i částečně listová výživa. Zaznamenal jsem knižní názory, že třeba u ovocných stromu by se listová výživa podobnými vícesložkovými hnojivy měla ukončit měsích před sklizní. Na druhou stranu třeba u jabloní doporučují udělat postřik proti skládkovým chorobám těsně před sklizní, tak aby byla dodržena ochranná lhůta. Když to začnete pitvat, zjistíte, že ta složka může způdobovat trávící potíže, jíná podráždění kůže, další podráždění sliznic atd... A vzhledem k tomu, že dnes jsou lidi alergičtí opravdu už i na výfukové plyny z automobilu, byl bych v tomto směru opatrný a nebral bych za bernou minci, že není stanovena ochranný lhůta a nebo v závislosti na použitém prostředku na ochranu rostlin, který byl použit spolu s listovou výživou. Ale další podstatná věc je ta, jestli hnojení v době sklizně jahod má na zlepšení kvality a násady plodu ještě nějaký význam? Protože se o tom právě u jahod i zde hodně psalo, do jaké doby je důležité jahodám živiny dodat a je to popsáno i knižně.

tak otázkou je, jak rychle dokáže jahodník reagovat na přihnojení kristalonem, neboli zda ještě hnojivo dokáže zpracovat na vývoj už zrajících plodů. Přeci jen to nějakou dobu trvá, než rostlina kořenovým systémem odebere živiny a zpracuje je. Walter

V době sklizně se už jahody hnojit nemají - viz přednášky pana Ing. Kříže na jeho webu http://www.jahodarnakriz.vyrobce.cz/.

"Podle provedených pokusů rostliny potřebují živiny především v jarních měsících, v březnu až květnu, kdy tvoří kořeny a listy a navíc si vytvářejí zásobu živin na dobu plodnosti. Tyto zásobní živiny pak posílají z listů na tvorbu plodů. Se začátkem plodnosti se výrazně omezuje až ustává příjem živin z půdy, protože rostlina nemá k tomuto příjmu dostatek energie, kterou přednostně posílá ve formě energetických sloučenin na stavbu plodů. Zdá se být prokázané, že po začátku plodnosti nemá smysl jahodník hnojit. Další přihnojení provedeme až po sklizni, kdy kořeny opět získají energii na příjem živin z půdy."

, palec nahoru za tento příspěvek, který vyřešil dotaz tazatele a potvrdil, o čem jsem byl přesvědčený,

Se začátkem plodnosti se výrazně omezuje až ustává příjem živin z půdy, protože rostlina nemá k tomuto příjmu dostatek energie, kterou přednostně posílá ve formě energetických sloučenin na stavbu plodů...

Při sklizni prvních plodů jsou ty poslední ještě drobné a zelené. Těžko si představit, že by dorostly jen z vody a vzduchu. Rostlina přijímá živiny i v této době. Nicméně souhlasím, že v době sklizně už jahody nemá smysl hnojit