27.9.20 „Ohnivzdorná“ rajčata viditelně odolala i téměř třídennímu dešti. Tedy bujení plísně ve vlhku. Dnes jsem z nich sklidil přes 3 kila. Cocktail Crush je náchylný k praskání, ostatní dvě odrůdy (Crimson Crush, Mountain Magic) jsou netknuté, i když se zkombinovaly velké rozdíly teplot s vydatným deštěm. Ještě nechci dělat konečné závěry, ale plány na příští rok, pokud se ho dožiju, už se docela jasně rýsují: 20 sazenic odolných, 10 sazenic co nejranějších pro červnovou a červencovou sklizeň – nejspíš Stupice, Garden/Tomato Berry a Start – a výhony odolných budu vysazovat tak, abych měl dost zelených na dozrání doma přes zimu. Řízky si totiž vedou podobně dobře. Žádná jiná opatření. A myslím, že budu klidně spát.
Musím ale přehodnotit způsob hnojení. Do zásoby pod kořenový bal smíchám substrát s cereritem, který obsahuje vyvážené prvky, a to i stopové. V průběhu vegetace pak budu hnojit kvašeným slepičincem v zálivce do kelímků v závislosti na růstu. Slepičinec prý má lepší poměr dusík-draslík než kravský hnůj. Možná, podle situace, dodám i dřevěný popel někdy koncem srpna, ale maximálně půl polévkové lžíce na rostlinu a pouze jednou. Chtěl bych se vyhnout suché hnilobě. Letos se projevila nejvíc na Crimson Crushi, hlavně na jeho velkých plodech. Horkem to nebylo. A pak na Blue Berry. Není to žádná velká ztráta, 20 – 30 plodů, ale i tak.

Chudinky rajčata na balkónech byly jaksi odsunuty na třetí kolej, žádná péče, jen zalévání a i to ne úplně pravidelně. Mají holé stonky po řádění septorie, ale stále rostou a plodí. A protože nejsou ani přehnojené, ani přemokřené, mají sice malé, ale chuťově vynikající plody. Nelinka a Tomato Berry jsou hodně blízko desítky.

Nečekaný úspěch jsem utrpěl s paprikami, jak na balkónech, tak na chalupě v 570 mnm, a to i přesto, že letošek měl k horkému roku dost daleko. Mým cílem bylo mít dostatek paprik na zavaření s rajčaty a také na čalamádu. Teď jich mám už přebytek, rajčat „díky“ plísni méně, takže musím dělat pátou či šestou várku čalamády (zelí, mrkev, papriky a cibule), abych je vůbec spotřeboval. Možná je to díky tomu, že jsem semínka sel už v lednu, ale s výsadbou ven nepospíchal. Anebo tím, že jsem, na rozdíl od 2018, měl své vlastní sazenice.

Kdysi mi kdosi tady na fóru vyčítal, že nemá smysl psát o tom, čemu on říkal "neúspěch". Já si naopak myslím, že to je mnohem užitečnější, než jen vybírat z toho, co se nám povedlo. Takže se snažím napsat všechno tak, jak to je. A tentokrát to zrovna vypadá na chlubení. Nemylte se, není to chlubení, je to ještě horší, ale radost mi to dělá, ne že ne.