13.5.20 Uff, to jsou nervy. Pankrácovská noc jim dala hodně zabrat – brzy ráno byly venku -3°C a všechno bylo zmrzlé, tedy i kryty. Jako správný generál jsem byl se svými vojsky, vybavil je, jak nejlépe jsem uměl. Ta pod zdí a igelitovým tunelem nedostala žádnou speciální ochranu navíc a jsou na tom nejlíp: ani škrábaneček, rostou a 3 rostliny už mají plody, které rostou. Ta zeď opravdu akumulovala dost tepla na to, aby měly uvnitř až o 7°C víc než venku.

Podkýbláci nějaké škody utrpěly, ale spíš jen konce listů, vrcholky jsou bezvadné. Nejhůř na tom jsou podpytláci, tedy ty rostliny, které měly jen igelitový pytel. Jedna Startka z kontrolního vzorku, která nebyla za zástěnou, vypadá zle popálená a nejspíš ji budu muset vyměnit, protože má popálený i vrchol. Ostatní podpytláci jsou také ranění, ale jsou to spíš jen lehká, maximálně středně těžká popálení, která se slučují s dalším úspěšným životem.

Papriky pod dvojitým tunelem z polypropylénu jsou rovněž nepoškozené. Usuzuji z toho, že velkoobjemová ochrana je mnohem účinnější než ta maloprostorová, jako kbelíky či pytle. Ono je to i logické. Poučení pro příště: původně jsem chtěl zástěny zastřešit, ale neměl jsem dost materiálu, tak jsem od toho ustoupil.

Jenže ještě není vyhráno: studená vlna skončí teprve o víkendu. Snad bude Bonifác shovívavější než Pankrác.

Milan HP