Destilacni pristroj z aukra
|
|
|
|
|
 |
 |
|
host - 228.6 (?), 10.6.2016 11:38
Jo, pro pokusy s domácí destilaci..., to jsem někde asi psal. Pro pokusy, testování aparatury, ne pro výrobu.
Z nekvalitní suroviny nemůže kvalitní výrobek vzniknout. A ono to levné víno zas tak levné není. Teda je, ale jen díky tomu skleněnému demižonku.
*
Na rozdíl od pana Šlosara jsem pokusy s odsířováním vín nedělal. Nebyl důvod. Ale nic Vám nebrání udělat pokus s a bez Ca(OH) 2 a výsledek porovnat.
Ale osobně si myslím, že ten vápenný hydrát zreaguje s organickými kyselinami obsaženými ve víně a se sírou - oxidem siřičitým neudělá nic!
*
Za úvahu by možná v tom směru stálo nechat přes ten hydrát procházet jen páry.
Ale je to jen takový "bláznivý" nápad.
Rafael.
|
|
 |
|
 |
 |
|
host - 251.7 (?), 10.6.2016 19:19
Že bych přeci jen jeden "odkalovač ponechal a do něj dal trochu jedlé sody?
Lidi víte někdo jak popsat tu chuť lutru pokaženou sírou? Mě to šlo totiž do takové ořechové až později teklo něco, co vysloveně vonělo a chutnalo jako připálené. ALe nic se nepřipálilo samozřejmě.
|
|
 |
|
 |
 |
|
host - 230.83 (?), 10.6.2016 21:05
Ale to by ta opičárna, ten "odkalovač" musel být konstruován tak, aby z něj skoro všechno výševroucí mohlo ztéct zpátky do vařáku...
A vůbec už ne na sestupné části aparatury z které ten "bordel" může stékat nebo být "probublován" do chladiče a produktu!!!
(Nejrůznější "varná jezírka" určitě zkvalitní proces, ale musí mít správný sklon- odtok)
*
Nicméně, napadlo mně ještě něco k odsířování levných vín před destilaci:
Ne že bych to chtěl provozovat, ale jen tak k doplnění diskuze bych se chtěl zeptat. Nějak mně to zaujalo...
Pane Šlosare, co si myslíte o odsíření přesířeného vína před jeho destilaci zahřátím na cca 40 - 60°C např., a jeho následné oxidaci. Nemyslím chemické, jen mechanické. Prostým mícháním nebo probubláváním nějakým kompresorkem při té zvýšené teplotě. Možná by to mohlo fungovat i při normální.
Třeba akvaristickým bublátkem. Teoreticky by to možná fungovat mělo, ale jinak nevím...
Rafael.
|
|
 |
|
 |
 |
|
host - 236.138 (?), 11.6.2016 17:41
Oxidace je chemický proces, mechanicky neprobíhá. Máte na mysli provzdušňování zasířených vín s cílem odstranit SO2. Při zvýšené teplotě jsem to zkoušel peroxidem vodíku, úspěch byl pouze částečný. Totéž si myslím i o Vámi navrženém postupu. Určitě by se nějaké množství SO2 odstranilo, ale nepochybně by také docházelo k citelným ztrátám ethanolu a také by tady hrozila možnost jeho oxidace na actaldehyd. Oxid siřičitý je kyselý plyn, který se rozpouští ve vodě za vzniku nestálé kyseliny siřičité. Ochotně reaguje s Ca(OH)2 za vzniku nerozpustného a stálého siřičitanu vápenatého. Organické kyseliny a estery napadá pokud je ve značném přebytku, proto se s jeho dávkováním musí opatrně. Jak už jsem psal doporučuji polévkovou lžíci na 10 l vína. slosar-petr@seznam.cz
|
|
 |
|
 |
 |
|
host - 251.7 (?), 13.6.2016 7:46
Pánové, jste studnicí informací a je radost tuhle debatu číst a sledovat. Díky.
Martin
|
|
 |
|
 |
 |
|
pata - Stříbrný Zahrádkář (109) - 54.251 (?), 15.6.2016 0:57
Destilační přístroj z Aukra sice vypadá pěkně, ale neumím si představit složitost obsluhy.
Viděl jsem na vlastní oči v Polsku ruskou kolonu „Aabratek“ a musím přiznat, že je to asi nejjednodušší a nejlepší zařízení co moje oči spatřily. Jedná se ale o ratifikační kolonu, tedy přístroj na výrobu 95% lihu. Kolona je beztlaká. Není nebezpečí nějakého úrazu v případě ucpání „trubky“. A co hlavní je obsluha i konstrukce je velmi jednoduchá.
Pokud to člověk umí, lze na tomto zařízení pálit i ovocné destiláty a to výborné kvality. Musí se ale pálit na dvakrát.
Připojuji několik fotografií i náčrtek kolony. Šikovný kutil určitě nebude mít problém s její výrobou.
|
|
 |
|
 |
 |
|
host - 168.81 (?), 15.6.2016 11:18
Dobrý den pane Pavle, chtěl bych se zeptat na některé detaily.
Chladič je na konci otevřený v plném průměru trubice?
Jak je zregulováno množství destilátu, které se vrací do kolony (když bych chtěl vracet cca 50%)? Na schématu vidím dva kohoutky, na fotce jen jeden.
Na „zelené“ fotce je na koloně pověšena trubka se šroubením. Na schématu a dalších fotkách není. K čemu ta trubka slouží?
Jak je zajištěno, že výplň kolony bude celá zkrápěna (že vracený destilát nepoteče čůrkem po stěně)?
Jaký materiál se používá na plastové hadice a těsnění?
Jaký příkon (přibližně) má asi tato aparatůra?
Děkuji.
|
|
 |
|
 |
|
 |
 |
|
host - 143.47 (?), 15.6.2016 16:18
V té "koloně" není ani výplň a ani náplň - vypadá spíš jako talířový chladič. Jestli je její plášť izolován nebo zda mají ty vějířky uvnitř jen kondenzační funkci jsem na rozpacích...
Nicméně funguje kdejaká opičárna, záleží co kdo potřebuje...
*
Funkce každé kolony a její variabilnost, (líh, ovocné, průtahové destiláty apod.), se reguluje zpětným tokem - refluxem, potažmo provařováním refluxu na stěnách náplně, výplně nebo v případě destilačních pater v koloně jejích "probubláváním". Tam se to reguluje buď jednotlivým nebo úplným vyřazením pater z funkce.
*
Nebo úplně vyřazením refluxu, tzn., že páry sice přes náplňovou kolonu, nebo talířový chladič čí co to na těch obrázcích je, procházet budou a destilační podmínky se tak hodně zlepší, ale i tak zůstanou zachovány výhody 1+2D pro jejích příznivce.
*
Jinak nápadům, vylepšením apod., se meze nekladou. Ale neexistuje ideální aparát, každý si musí odzkoušet, vybrat a upravit sám co potřebuje.
*
„Aabratek“ se řeší, spousta obrázků a odkazů, co mám v archívu, třeba tady:
hledat - " opis% 20 kolumny% 2030-04-2009.pdf"
atd...
atd...
Rafael.
|  |
|
|
 |
|
 |
 |
|
pata - Stříbrný Zahrádkář (109) - 54.251 (?), 15.6.2016 22:01
Zdravím, pokusím se odpovědět co budu moct. Já jsem osobně viděl kolonu trochu jinou – stejného principu. Tyto fotky jsem našel na internetu.
1) Ano, chladič je na konci otevřený.
2) Regulaci se provádí dle teploty na vrchu kolony. Na celém přístroji byly namontované tři teploměry. Jeden v kotli, druhý v půlce kolony, to aby šlo rychle reagovat na případné změny v procesu a ten hlavní na vrcholu (musí být spolehlivý a přesný). Na něm se musí dodržet teplota varu lihu v rozmezí několik desetin stC.
3) Ve skutečnosti stačí kohout jeden – ten na odběr destilátu. Pokud se uzavře, reflux jede na 100%.
4) Obrázek jsem vybral trochu nešťastně. Ta trubka tam nepatří.
5) Výplň kolony je takzvaný „turbo“ – to jsou ty „vrtulky“. Může se dát místo těch vrtulek i jinou náplň jako například nerezové vlákna, drátky, či keramické kuličky. Ale turbo je asi o polovinu rychlejší. Během procesu vaření se utvoří v kotli určitý tlak pár, které nepustí destilát dolů.
6) Hadice – silikon. Na fotkách je reflux vodorovně. Já jsem viděl kolonu s refluxem ze skla a to svisle. Dobře bylo vidět množství vráceného destilátu.
7) Na 50l – 7,5 kW.
8) Celý plášť je izolovaný
Viděl jsem již mnoho přístrojů, ale táto primitivní kolona udělá práci stejnou jako kolony za milióny.
Snad jsem odpověděl vše. Pro podrobnější info. napište když tak na můj email.
|
|
 |
|
 |
 |
|
host - 168.81 (?), 15.6.2016 23:03
Ještě jednou děkuji za obě upřesňující odpovědi. U „turbo náplně“ postrádám to, co na obrázku od pana Rafaela je nazváno redistributor. Domnívám se, že reflux má v koloně tendenci stékat po stěně kolony, a né náplní, a tím vyřazovat náplň z funkce. Stékat po stěně zamezují trychtýřovité kroužky přiléhající na stěnu a svádějící reflux opět do středu náplně.
|
|
 |
|
 |
|
|
 |
|
 |
|
|