Ano, zmýlil jste se. Refraktometr pracuje na principu indexu lomu, kdežto cukroměr je jakýsi více méně přesný hustoměr. Teď odpovím na Vaši nevyslovenou otázku: Tedy proč máte mít oba měřící přístroje? Každý se hodí na něco jiného. Refraktometr je vhodné použít na stanovení celkové cukernatosti kvasu, hned po jeho založení a na základě stanovené hodnoty (stačí jen několik kapek průměrného vzorku kvasu) určit či odhadnou množství cukru či vody, kterou je třeba přidat do kvasu, aby podmínky pro průběh kvašení byly optimální. Zkušenosti naznačují, že optimální cukernatost na počátku je 14 °brixi. Pokud je nižší, dožene se cukrem, ale toto množství by nemělo přesáhnout 1 - 1,5%. Pokud by snad požadovaná hodnota cukru měla být větší, nebylo ovoce v optimální zralosti, takže pak by dávka cukru měla být vyšší, řekněme 2%. Ovšem jsou typy ovoce, representované hlavně duranciemi, ovšem pouze z Horňácka a opačného svahu Bílých Karpat a pohůří, které se táhne až k Považské Bystrici, kde je cukernatost durancií po založení kvasu až 32 °brixi, zde je zapotřebí ředit vodou, jinak to kvasinky nezvládnou a to ani TURBO kvasinky. Konec kvašení rozeznáte refraktometrem ve chvíli, kdy je nalezená hodnota 5 nebo nižší. Ovšem nuly nedosátne nikdy. Pokud ovšem máte cukroměr podle Oeschla, můžete na základě stanovené hustoty i spočítat objem budoucího destilátu s velmi malou chybou. slosar-petr@seznam.cz