Kouzlo je v tom, že výrobci špičkových destilátů používají na zrání sudy, ve kterých dosud zrála vína, či sherry. A to po mnoha letech, kdy se sudy používaly pro zrání zmíněných nápojů. Nehrozí zde totiž již výluh tříslovin. Naprostý souhlas s tím, že laická snaha o zrání v novém, či nevhodném sudu vede často jen k pokažení destilátu.

Destilát se zjemní, poztrácí se hrubé tóny a těkavější látky, sníží se též obsah alkoholu, jeho množství se během zrání vždy sníží, u whisky se tomuto jevu říká "andělská daň" - užitek z odparu mají prý pouze andělé:-)), Odpar je do 5% za rok.

Jen drobná perlička, každý asi někdy vyzkoušel dobrou maltskou whisky, zajímaví, ale méně známí než zmíněné maltky jsou i malí výrobci koňaků a brandy, nebývají to masovky ála MArtel, ale jsou jemnější a aromatičtější. Určitě je fajn vyzkoušet například výrobky malého výrobce koňaku  - Godet, jejich Hruškový Pearadise Godet Freres - reserve, je fantastický který intenzivně PŘÍRODNĚ voní po hruškách, skutečně přírodně, nikoli jako sysntetické šmuky z Kauflandu, co je ale fantastické, je tak jemný, že skutečně pohladí. Pijete jej a máte pocit, že je to takový voňavý nasládlý likérek pro staré dámy..Opak je pravdou, obsah alkoholu je 38% a je to tedy velice zrádné pití. Je to ale mix koňaku a hruškového likéru. Godet obecně prý používá také staré sudy, jakého původu přesně ale tají. Podobných malovýrobců je ve Francii více. Stejně úžasní jsou ale třeba i výrobci raritních karibských rumů, u kterých člověk, který měl dosud zkušenost jen s našimi "rumy" nechápe, jak může být něco tak fantastického vyrobeného z destilátu ze skvašené třtiny.

Osobně mám raději dlouho zrající destiláty.  s tím se u nás příliš často nesetkáme.  Naprosto chápu předřečníka, že preferuje destiláty zrající v dobrých, starých, zavíněných sudech.