Rád vysvětlím. Hruškový kvas je jediným běžným kvasem, který na rozdíl od ostatních obsahuje velmi málo zmíněných kyselin (5-6x méně než-li třeba jablečný kvas). Důsledkem této skutečnosti je to, že jsou všechny typy hruškových kvasů snadno napadnutelné křísotvornými kvasinkami. Jedná se o 3 základní druhy. Hansenula kvasí esterově a produkuje hlavně ethylacetát CH3COOC2H5. Další kvasinkou je Pichia, která tvoří hlavně kyselinu octovou CH3COOH. Candida pak zkvašuje monosacharidy na oxid uhličitý a vodu. Obecně se křísotvorné rozpoznají podle šedivého povlaku na hladině, který časem mohutní a pokud vytvoří několik mm silnou vrstvu připomínající kožený povrch, je kvas už téměř zničen. Zabránit jejich nežádoucímu vlivu je několik. Nejvhodnější je provádět kvašení v hermeticky uzavřených nádobách přes vodní uzávěr, ale toto je u většiny sudů problém. Proto se v literatuře dporučuje přídavek kys. sírové (laciná, silná, korodující) či mléčné (drahá, slabá, ale vhodnější) s cílem dosažení pH 3-3,3. Ne, že by toto rozmezí pH zcela zabránilo vstupu křísotvorných kvasinek, ale významně pomáhá kvas chránit. slosar-petr@seznam.cz