Určitě je lepší nepřislazovat. Kořalka je pak jemnější, aromatičtější, zdravější. Jenomže když ovoce obsahuje méně cukru, je kvas mnohem náchylnější na nemoci, zejména špatné druhy kvašení - octové, mléčné, propionové, které namísto alkoholu vyrábějí ocet, kysanou šťávu či pyruvát. Ve stopách jsou přítomny v každém kvasu, je-li jich však víc, kořalky se vypálí málo a ještě k tomu páchne.  Pokud se připravuje kvas z takového (méně sladkého) ovoce, je nutno dbát na přísnou čistotu nádob, zakvášet rozkvašenými kvasinkami a nepřihazovat ovoce (celý kvas vyrobit naráz). Taky zamezit přístupu vzduchu (třebas kvasnou zátkou). Sladké ovoce (zralé švestky, hrozny vína) mají toto riziko relativně malé. Abychom pokažení méně sladkého kvasu zabránili, můžeme jej dosladit. Lihové kvašení převládne a tvořící se alkohol kvas zakonzervuje. Pálenka z takového kvasu je pak slušná, ale není to špička. Nahradíme-li chybějící cukr medem - tedy zcela přírodním (nerafinovaným) sladidlem, kořalka bude stejně dobrá jako z nepřislazovaného, ale riziko nemocí bude menší. Kvas se sice trochu prodraží, ale jen naoko, neboť pálenky bude víc - asi o 1,4 litry na 1 kg medu (podle výsledných procent lihu).
   Jinak - s přislazováním je to jako s masturbací. Přislazují všichni a kdo tvrdí, že nepřislazuje, ten přislazuje nejvíc!