Já mám týž problém a hledám radu. Nejprve nás to potkalo s masným beranem, kterého jsme koupili jako půlročního. Rada: jako vemte ho za rohy a převalte ho na bok a chvíli ho v této poloze nechte, nefungovala. Třeba při krmení v zimě jsem musela chodit pozadu, abych ho měla stále před očima, mohla včas uskočit atp. Nakonec skončil jako vůdce stáda někde u Říčan. Měl krásné oči.
Další zkušenost: ovce měla tři potomky a ten třetí, Ferdík jsme mu říkali, by umřel, kdybychom ho nekrmili z láhve přes dudlík. Srst měl světlejší než sourozenci, běhal za námi jako psík a my říkali: ten nás bude mít rád, ale ouha - potatil se. Když jsem pohrabovala, kroužil kolem mě tak, že jsem se jen obtížně dostala ze zahrady, ikdyž jsem o něj i násadu přelomila. Skončil u chovatele s jednou ovečkou, která stále bečela.
Třetí zkušenost: ke své ovci Charolais a bílé koze jsem přikoupila půlročního kamerunského beránka. Chovatelé tvrdili, že spojení dvou těchto typů je možné. Když ovce bečela, dožadujíc se přilepšení, byl to hlas operní pěvkyně. Sousedé z chaty to nemíní tolerovat a tak ovce i koza, kterou nejsem schopná podojit, odešli teď nedávno do povolanějších rukou. Kamerunskému beránkovi je teď rokapůl. Sotva ztratil svou spoilečnost, začal s rozběhem trkat do stromu a k mému zděšení i do mne. Za dva dny mu mají přivézt dvě kamer. ovečky a já jsem samý otazník, zda jeho tr-drkací manýry ho opustí či ne. Ze svého skromného důchodu mu chci dopřát společnost, ale nejsem si jistá, zda to nebudou vyhozené peníze ve vztahu já a on.
