Snad nebude nikomu vadit, když zde skopíruji text ze svého příspěvku v tématu Díra v jabloni, protože si myslím, že se sem tyto moje skušenosti ještě hodí o něco více, než tam. Příště přidám i fotky částí toho asi 90 let starého ořešáku.

Podle mého názoru nemůže žádná dutina stromu vyschnout za 1 den, a navíc, ten strom může být dutý až od spodu a z půdy může prorůstat houba nasáklá vodou až několika metrů uvnitř stromu i do zdánlivě zdravého dřeva a strom je díky míze pořád vlhký, proto bych já za sebe už nic zastříkávat pěnou nedoporučoval. Sám jsem před 10 lety udělal velké chyby, když jsem na asi 80 letém ořešáku zastříkával montážní pěnou právě dutiny vzniklé po nevhodném řezu v nevhodnou dobu. Tehdy mi toto poradil můj otec. Pak mě jeden náš známý varoval, že takový strom potřebuje zacelováním rány postupně vysychat, jinak houba díky koncentrované vlhkosti strom ještě mnohem rychleji zahubí. Tak jsem pak všechnu pěnu vydlabal a vydlabával co nejvíce i napadené dřevo, které bylo bílé od houby. Pod 1 větví, kde byla největší díra houba vyschla a dál neplodila, protože tam nezatýkalo. Další díra uprostřed kmene se scela zacelila a ta větší už je jen pár cm a taky se brzy zacelí. Největší problém a výzva však pro mě byla stará rána asi 20 cm široká na které opakovaně rostla houba a po vydlabání shnilého dřeva by do ní přímo zatékalo. Tak jsem počkal až bylo perné léto, vydlabal ji, nechal asi 3 týdny vysychat, protože skoro ani nepršelo a když, tak jsem to zakryl. A po vyschnutí jsem do ní zatloukl asi půl metrový klín z kořenu hrušně, natřel balzámem a natloukl prkénko polepené lepenkou, aby tam nezatýkalo a houbu jsem zastavil i bez použití postřiků. Pak se za pár let vyskytla houba na jiné větvi. Tak jsem ji uřízl začátkem června, kdy byly přírůstky nových větví 10 cm dlouhé, tedy v nejvhodnější době, kdy se vytváří hojivá pletiva a nevytéká moc mízy, až ke zdravé větvi a hned zatřel balzámem, aby rána nevysychala a houba zatím od té doby - 3 roky nevyrostla. Neříkám, že jsem ji navždy porazil a že už nemůže nikdy vyrůst, ale myslím, že jsem udělal po té chybě s pěnou vše proto abych tomu krásnému ořešáku alespoň prodloužil a skvalitnil život a on se odvděčil po zmlazení (v průběhu 3 let) hojnou úrodou kvalitních ořechů na rychle vyrostlých nových větvích, dříve byly ořechy dost shnilé, loni však vyditelně větší a téměř všechny zdravé. Samozřejmě jsem je nenechával na zemi ani do druhého dne. Rány po zmlazení jsem hned natíral balzámem, aby se do nich nedostaly spory dřevokazných hub. Protože když rána vyschne během pár dní vytvoří se obrovské a hluboké praskliny ve kterých houba po dešti rychle vyroste. Nadávno jsem se dozvěděl, že odborníci doporučují, pokud je řez nutný, tak na ořešáku řezné rány natírat nejprve štěp. voskem a až pak bezbarvým latexem, aby se zastavil tlak mízy.