Vandy pěstuji ve sklenicích (lépe se s nimi manipuluje). Nevedu pouze moderní křížence, ale i botanické druhy Vanda coerulescens, sanderiana, Rhynchostylis coelestis, retusa a Aerides odorata - to všechno ve sklenicích a i přes nížší vlhkost vzduchu se jim daří dobře.

Rosení u mě neprošlo, dopadlo to s ním špatně. Tím nepopírám, že rosení rostlinám nesvědčí, ale za jistých podmínek jim může škodit. Svoji hypotézu o tepelném šoku jsem diskutoval s některými lidmi, kteří se zabívají fyziologií rostlin (jako biochemikovi mi to není zcela cizí) a většina se shodla, že by to skutečně mohla být příčina mého nezdaru. Tento vliv zanedbatelný není, rostliny nejsou lidé, nemají termoregulaci, o to víc podléhají okolní teplotě.

Podle toho co vím o regulaci otevírání a zavírání (a přivírání) průduchů, rostlina průduchy vlivem zvýšené vlhkosti neotevře (ono to probíhá autonomně, každý průduch sám za sebe). Vlhkost vzduchu má vliv na jejich zavírání. Rostlina v suchém vzduchu je uzavře dříve, než-li rostlina ve vlhkém vzduchu, to bez diskuze.

Zalévání konvičkou versus zalévání namáčením. Každý nechť si vybere, co mu přijde pohodlnější. Oba způsoby mají svá malá plus a mínus. Zalévání namáčením mi přijde vydatnější, čímž částečně supluji nižší vlhkost vzduchu. Ale jen částečně, jedna druhou zcela nahradit nemůže. To, na čem se asi neshodneme je pracnost obou. Mě to vychází nastejno, ani jedna mi nepřijde pracnější ani snadnější než ta druhá.