Seříznutí kosiště - ano, nebo ne?

Kosa se vždy nasazuje zespodu kosiště, ten "čudlík"-kovový výstupek- slouží k pevnějšímu uchycení. Kosa se pak nekroutí (resp. nesklápí a neotvírá jako nůž). Stačí špicí nože "vyžižlat" do kosiště v místě toho výstupku mělký důlek, cca 0,5-1 cm. Přitažením kosiříku (ten ocelový třmen na uchycení kosy se dvěma šrouby) si kosa sama důlek protlačí přesně dle tvaru trnu. Kosiřík se nasazuje tak, že šrouby jsou zdola, tlačí na kovovou kosu, oblá strana je na horní straně kosiště. Předtím je ovšem potřeba místo důlku správně vyměřit: špička kosy by měla být cca o dlaň blíže než pata. Když opřete kosu kosištěm na zem a poznačíte si kam sahá pata (nejvzdálenější část kosy-těsně u spojení kosy s kosištěm) a pak kosu naklopíte do strany, tak špička kosy musí být o těch 10-20cm blíže zemi než pata. Přesný rozměr závisí na délce kosy a typu trávy. Vlastně by mělo být ostří u špice i u paty opisovat stejný poloměr. U tuhé trávy je kosa poněkud více sevřená (víc skopená) Tady je to hezky zobrazené. Pár detailů včetně vyráběných kosišť doporučuji shlédnout na stránkách tohoto fandy.

Pokud budete otvor pro čep vrtat nebo dlabat, pravděpodobně bude o něco větší než čep a po několika použití kosy se vyžvýká. Nezbude vám pak nic jiného, než jej utěsňovat kousky hadru apod... Rozštípnutí kosiště příliš nehrozí, protože je v tomto místě pevně obepnuté kosiříkem (alespoň mě to naštěstí nikdy nepotkalo..    ).

Kosiště si pořiďte rozhodně dřevěné. Ideální je jasan. Sám jsem zvyklý na "dvoupákové". Bohužel ta dnešní mi nějak nesedí v ruce. Jakmile si na nějaké zvyknete, budete jen těžko přecházet na jiný typ. Nesedne vám v dlani... Je to strašně znát. Na čem se naučíte, to pak musíte používat a nedej bože, když jej zlomíte o nějaký zatlučený kolík v zemí či vyčnívající kus kořene nebo pařízek... Ale pokud jste nikdy nekosil, příliš bych si detaily hlavu nelámal. Časem si to přečtěte znovu a řada věcí bude určitě jasnějších.

Prptože nejsem diskutér do krve, tak jsem se už do toho nechtěl míchat. Není potřeba chytat někoho za slovo, ale zamyslet se nad tí, co bylo a jak to bylo myšleno. To co jsem myslel tím, že se kosa vede hřbětem, nebo jak jsem to napsal, je přesně uvedeno na fotografiích v odkaze na výše uvedeném příspěvku. Netušil, jsem, že si někdo bude myslet, že jsem takový pit-omec, že tahám kosu pozemi, když tam jsou mraveniště, nebo je tráva vzrostlá a že mám posekaný pozemek bez strniště. Bylo tím myšleno, že v extrémní poloze, když je kosa na zemi, nesmí být na zemo ostří. Kdo chce, pochopí, kdo nechce, nepochopí.

Zase se objevily narážky na to, že někdo byl několikrát na Slovensku a neviděl tam sekat kosou. Samozřejmě, že to vidět nyní nemůže na Slovensku, to by musel jet do Rakouska. Dnes jsou horské louky buď zpustlé, nebo sekány mulčovačem. Z luk níže položených se staly pastviny. Pokud jsem psal, že tchán sekal po 47 let 2x za rok cca 2ha, tak tehdy se horské louky opravdu sekaly kosou cca v patnácti letech začal, to se psal rok 1919.  Tehdy se nejen sekalo kosou, ale usušené seno se nosilo na zádech na místo, kam se dalo dojet vozem.

FO

Na tu narážku jste si nahrál sám. To seno se do údolí dopravovalo jinou technologií. Kosíme doma a chceme mít vercajk, kterým by to šlo - a o tom to tady je.

Myslel jsem že se jedná o diskuzi a ne o souboj. To seno se opravdu dopravovalo tak, jak jsem napsal. Na zádech se to nosilo v takové plachtě se silnými měkkými provazy v rozích. Na liptově se tomu říká "batoh". Rozhodně vím o čem mluvím, sám jsem jich několik odnesl. Co se týká toho vercajku, plně s vámi souhlasím, mě jde o to také.

FO

Diskuse začala úplně takovo banální hloupostí, co udělat s čudlíkem na kose... Vzpomínáme na jednu paní, co nám každé ráno nosila mlíko a taky jak se nadřela s tím rancem sena, který snášela z kopců.Pobyt v domově důchodců ve Zvolenu je dneska pro ní ráj.Alespoň to říká.Souboj můžete ohlašovat skoro po každém slově.Já napíšu kosiště vyvrtat a jiný vydlabat a třetí udělejte malou dirku a objímka do ní kosu zatlačí.No, tak do lipového dřeva.No když myslíte? Já to vrtám a jedná se o 5 kosišť za život.Jeden napíše že se kosa dává do hnoje, aby zrezavěním byla tenká a druhý to vyvrátí že to je jinak, že do hnoje se dává aby se chemickým procesem ocel zušlechtila.No není to zajímavé a poučné?Podobně to je i u kosy motorové.Jeden opěvuje antivibraci a druhý mu napíše, že na jeho sekání stačí křovinák bez anti, když si vezme rukavice.Já to udělal a ono to funguje.Chodím sem rád a vybírám si.Tak se nenapadejte, prosím. 

Zdravím, taky se musím pousmát, jak ten přizpívající nade mnou. Když jsem byl malý (bylo mi 8 let) zkoušel jsem síct trávu kosou. Chtěl jsem to umět a maminka mě to učila ono mi to nešlo. V 15. letech mi říkala, že to musím umět a ono mě to nebavilo a nešlo mi to. Kos a kosišť jsme měli hodně a žádné prý nebylo to správné. Vychvalované kosy z Jugoslávie nestály za nic a kosiště ocelové - to byl "socialistický "vynález. Po 40. letech jsem našel v kolni nějaké prastaré  kosiště, dřevěné i s kosou a jelikož se mi nechcelo řvát se sekačkou, tak jsem kosu nabrousil, stáhl kosiště a začal zkoušet síct trávu. Každý den kousek, tak jak jsem to viděl kdysi . A ono to jde. Nic jsem neměnil , dívám se, jak kosa postupně seká trávu, trochu se jí musím přizpůsobit a není to dřina . Je to zábava, v klidu, když je tráva mokrá, jen to křupe. Po dvou měsících mi to jde, lán bych asi neposekl, ale i plachtu mám, metr krát metr se čtyřma tkalounama v rozích. Sbalím plachtu s trávou, kosu na rameno a jde se na to ...Je to i o šikovnosti. Nic víc...

Jarda z Vysočiny.   

Oba máte pravdu.Zájemci o kosu, by si měli nedříve projít témata a vybrat si co potřebují vědět, přečíst a pak, když nenajdou potřebnou informaci se teprve obrátit s dotazem na tomto portálu. V podstatě první dva příspěvky říkají vše. V prvním je dotaz a vdruhém, myslím si, že téměř vyčerpávající rada. Těch 44 příspěvků by se scvrklo na dva a na svět by nepříšla celá řada hloupostí a blbostí a jiných... stí.