Samotnou mě to zajímá, a našla jsem celkem solidní článek ze zemědělky v Ohiu, který má vcelku praktické výstupy.
Ohio State University Extension
Black Walnut Toxicity to Plants, Humans and Horses
HYG-1148-93
Richard C. Funt
Jane Martin
Z tohoto článku orientačně přeloženo do češtiny:
"Kořeny ořešáku černého (Juglans nigra L.) a ořešáku šedého (Juglans cinerea L.) tvoří látku označovanou jako juglon (5-hydroxy-alfa-naftachinon)."...
"Řada rostlin, jako jsou rajská jablka, ostružiník, borůvka, azalka, kalmie, rhododendron, borovice smolná a jabloň, jsou-li pěstovány v kořenové zóně těchto stromů, může být během jednoho nebo dvou měsíců poškozena nebo zajít,. Toxická zóna má v případě dospělého stromu průměr asi 15 až 18 metrů, bráno od kmene, ale může být až 25 metrů."...
"Na juglon nejsou citlivé všechny rostliny. Řada stromů, vinné révy, keřů, pokryvných rostlin, letniček a trvalek bude v blízkosti ořešáku růst."...
"Juglon je špatně rozpustný ve vodě a v půdě není velmi mobilní.
Listy ořešáku je možno kompostovat protože se toxin, vystavený vzduchu, vodě a bakteriím, během dvou až čtyř týdnů rozloží. V půdě může rozklad trvat až dva měsíce. Listy ořešáku je možno kompostovat odděleně a u hotového kompostu pak testovat toxicicitu na semenáčcích rajčat, které se v něm pěstují. Mulč z pilin, čerstvé piliny nebo štěpky z prořezu stromů se pro rostliny citlivé na juglon, jako borůvky nebo jiné, nedoporučuje. Kompostováním kůry po dobu nejméně 6 měsíců se však získá bezpečný mulč i pro rostliny, které jsou citlivé na juglon."
Následuje seznam rostlin, které jsou citlivé vůči juglanu a rostlin, které jsou vůči jeho působení odolné, Seznam je zajímavý, ale dlouhý.
Zuzana
