Stroj na plevel

Měl by začit u motyčky. Aby měl časový odhad. Říká se od píky. 

V posledních letech se mi na obhospodařovaných záhonech docela dodt rozšířil Ptačinec žabinec, Šťavel růžkatý a Pěťour, Bršlice a Svlačec jsou už jen třešnička. Zejména první dva rostou i v zimě a už mě to ruční pletí docela zmáhá. Walter

Na férovku: mne už zmáhá na zahradě skoro všechno. Tak to přemáhám, jak se dá. Až už to vůbec nepůjde, budu "mrtvola", byť třeba ještě trochu živá.

Tu mašinku bych taky přivítal, ale v její existenci pro zahrádkáře nevěřím. Vezmu ty dva poslední plevele z Tvého seznamu - ten jakoby z oka vypadl tomu mému, ještě ale přidám orsej. Nedovedu si vůbec představit, jak by se jich ta mašina mohla opravdu zbavit. Utržení dosažitelného a viditelného je prostě Potěmkinova vesnice na 3 dny, možná míň. Ti dva hajzlíci jsou prostě věční. Zbavuju se jich - ale vždycky jen částečně - při rytí tím, že zryté přebírám při prosívání. No a to jsme zase u toho zmáhání a výkonnosti: je to příšerně pomalé a já děsně nevýkonný.

A teď mne napadá: taková rycí, třídící a prosívací mašina s AI by, podle mého, byla proveditelnější. Tedy asi žádná láce, ale nevidím technologicky nepřekonatelné překážky. Ty různé kultivátory, rotavátory či jak jim jinak nadávají, nejsou to pravé ořechové, i když pomůžou.

Co říkáš, založíme joined venture? 

Milan

Rycí, třídicí a prosívací mašina se už roky používá při pěstování brambor. Podívejte se, jak jsou ty řady připravené pro sazeč a podle GPS rovné. Kamení prosejou a odvezou, připraví řádky a pak jede sazeč. Nádhera.

Jasně. Něco mini by ale nebylo? Na mou zahradu nelze ani pořádně zajet autem. Ovládání pouze jedním člověkem, váha tak do 20 kilo. No jo, asi bych chtěl moc. Ale mám obavy, že velkopěstitel už ze mne nikdy nebude. Jedině v příštím životě.

Milan

Ano, napsal jsem to já, ze by měl ten vynálezce začít u motyčky. Dneska v noci naprselo docela pěkně. A bude plevel teprve dobře růst. Pokrok jde dopředu a určitě půjde stále dál. To vidíme jak se pěstovala cukrovka před 50 lety a jak se bez lidi pestuje dnes. Chmel to samé. Taky to mám denně od manželky. My jsme spolu 24/7. Ukazuje mi co v zahrade roste za nový plevel, který tam nikdy nerost.Me to moc netěší. Myslím plevel i ta samotná informace. Jdu a nabrousim motyčky. Opravím násady. To je základ. Základ je taky trpělivost. Ne přijet v sobotu na chalupu a oddelat se s motykou na plevelu. Jeden den odkope cesnek, druhy den cibuli, pak jahody... Kus pozemku jsem přestal obdělávat a pustil jsem tam slepice. Tam začal růst takový plazivý sajrajt a ona že ho musí vykopat. To jsem se orosil. Nejdřív, že to zoram a pak jsem to zrotavatoroval. Zasit trávu je u slepic je zbytečně, nasel jsem tam hrách. Tolik, že by ho divoký holubi nemohli sežrat. Slepice ho nežerou. Hrách vylezl ze země a já říkám budou lusky. Nebudou. Slepickam chutná.A poslední zážitek kolem plevelu. To je plevel v bramborach. Kdysi jsem brambory ovoral, stříknul proti plevelu v bramborach a už jsem si toho nevšimal. Pak jsem si řekl, že budu dělat klasiku a tedy dvakrát ovorám. To dělali i jezedaci a pamatuju, že jako malý kluk jsem měl notýsek a jako brigádník jsem si psal trhani bodlaku v bramborach. Celý den jsem trhal bodlak a plevel v bramborách. Skupinář mi napsal jeden a půl jednotky. 30 korun.kecky stály myslím 13 nebo 18 korun. Letos jsem nasázel brambory a řekl jsem ze je než vylezou ovoram a striknu proti plevelu To jsem taky udelal. Colete, Dali, Adély a Impaly. Všechno v pořádku a jen koukám že Impaly nějak nechtějí vylézat ze země. Že se opakuje rok 2023. Soused mi říká, ty sis objednal znovu Impaly?Ty si zapomněl, že byla víc jak polovicka postižena hnilobou. Ano objednal. Ale co teď s tím pozemkem po těch špatných bramborach. Poroste v tom něco když je to ošetřené proti plevelu. V příbalovém letáku mají varování a doporučuji hrách nebo myslím mrkev. No není lepší motyčka 

Ale já nepsal, že by AI nezvládla rozpoznávání. Psal jsem o pochybnostech o možnostech mechanické části zařízení, protože to by vyžadovalo naprostou přesnost. Zvlášť u malých rostlinek, kdy jsou plevel a kulturní plodina i třeba propleteny kořínky, a kde člověk musí případ od případu volit, jak na to, aby plevel zmizel, ale naše rostlina přežila bez poškození. To ani my nedokážeme stoprocentně zajistit. A že naše senso-motorická koordinace je zatraceně vychytaná miliony let vývoje. 

Lze si představit stroj na odplevelování větších rostlin, vysetých nejlépe strojově v dokonalých řádcích i za cenu mírné ztráty na kulturní plodině. To ale není případ pro zahrádkáře: zrovna teď je nutno provést vypletí záhonu mrkve a cibule ze semínek. Můj "odplevelovací stroj" už za to má slíbené náušnice podle vlastního výběru.

Mám za to, že větší rostliny už konkurence plevelu zase až tak neohrožuje, své místo na slunci, vodu a živiny si už dokážou vybojovat (i když třeba za cenu nižšího výnosu). Tedy pokud nenecháme ten plevel divoce rozbujet. To bude naprosto přijatelné pro velkopěstitele, možná už jim prototypy fungují, protože ten výnos je pro ně klíčový. Pro mne ne, a řeknu to upřímně: představa, že do svého záhonu pustím nějakou mašinku, je mi snad ještě víc proti srsti než postřiky chemickými prostředky.

Milan

Existují potvory pro výrobu (včetně rozeznání škůdců), ale zatím to nějak hromadně neprovozují. Fandím úmyslu, předpokládám že o strojích na sběr jahod a jablek (drony) víte. Komerční potenciál je pro stroj, který dokáže navést chmel na dráty a to tak, že jen 2-3 výhony. Je to úplně jednoduché, jen se musí točit doprava.

K nápadu zadavatele-ve velkovýrobě asi nepoužitelné, v malém hrozně drahé. Plevele jsou otravní jako vrabci, ale ani jich se dělem nezbavujeme, SPCH.