Ochrana pred mrazom

V Německu a ve ŠVýcarsku pálí parafín ostošest, pochopitelně když vinice a sady neochrání před mrazem, skončí rok totálně ve ztrátě a nezřídka podnikatelé v tomto oboru zkrachují. Jestli parafín při spalování kouří nebo ne, jak je vidět na snímcích, je v tom okamžiku věc vedlejší.

Vzhledem k tomu, že dosud moje ovoce nebylo postižené mrazem a na pondělní noc meteorologové tvrdošíjně předpovídají až -3st., budu muset i já zkusit zabojovat a zkusit aspoň něco uchránit. Rozhodování, co chránit, bude těžké. Vinná réva už má na květ, fíkovník má už 2cm plody, to samé meruňka, broskvoně a slivoně okolo 1cm, jahody kvetou, bramborová nať 10cm venku, květáky a zelí už 20cm vysoké se budou těžko přikrývat.

Stačí zapálit dost ohňů po směru proudění. Den předem si nachystám na hromady suché dřevo ze starých palet. A vedle zase mokre vetve i s lostim z prorezavky sadu. Palety krasne chytnou a dajirychle prvotni zar a pak se uzbpriklada mokre drevo, listí, tráva, mokré seno, sláma atd... čím více dýmu a teplého vzduchu proudí sadem, tim větší pásy ovoce nezmrznou.

Za jasné bězvětrné noci žádné proudění není, teplo stoupá přímo vzhůru. A topit pod stromem není zrovna dobrý nápad, takovou pitomost už nikdy neudělám. Taktéž topit desítkám až stovkám stromů není v lidských silách. Zřejmě máte ideální zahradu, kde vzduch nestojí, ale proudí, a teplo odchází do boku, nikoli nahoru, a nemusíte chránit desítky stromů, ale jen jeden...

diskuze a dohadování, co je v případě ochrany proti mrazovým škodám na plodech nejvhodnější, je asi zbytečná, když každý má na zahradě nebo v sadu jiné podmínky a také má každý jiné možnosti, jak plochu zateplit. Ve většině případů jde o metodu pokus-omyl, ale většina z nás, co se o to chce pokusit, stojí před rozhodnutím, zda jen sedět s rukama v klíně a čekat, až možnou letošní úrodu sežehne mráz nebo pro záchranu úrody něco podniknout. Všem, co se o to pokusí, držím palce, ať jim to aspoň částečně vyjde. Walter

Když je úplné bezvětří, tak to samozřejmě nefunguje. Ale v 90 % případů nějaký ten vánek vane a to bohatě stačí, aby ohřátý vzduch a dým proudily v pásech sadem. Ohně se rozdělávají mezi stromy, ne pod stromy. Pokud máte na stromech tuny ovoce, tak je každá pomoc dobrá a občas se povede to nejhorší odvrátit. Mám to vyzkoušené a vím, že to funguje. Samozřejmě s jedním ohýnkem velké divadlo nezahrajete. Řádově desítky na hektar. A s odpadnimi paletami, které lze získat zdarma za odvoz a mokrým dřevem s každoročního prořezu jsou náklady nesrovnatelné s parafínovými svícemi a tepelný výkon je také větší. Řekl bych, že i dopad na životní prostředí je menší. Ohni zdar.

Jo a nikdo netvrdí, že je to snadné. Základ je připrava a odhad, zda bude situace kritická. Obyčejně jde třeba jednu jedinou noc v roce. Pokud nehrozí totálka a jen mrazová probírka, je zbytečné zasahovat. Mrazová probírka může být dokonce v mnoha případech žádoucí, když hrozí nadúroda. Pak podrobné studium modelů a znalost orografie, lokální zkušenost. A pak od jisté hodiny je to běhání od jednoho ohně k druhému a pořád dokola až do rána. Někdo dělá jak umí a někdo jen čumí. Každému co jeho jest.

Nesouhlasím. Za jasné noci žádný vánek není, tedy alespoň u nás. Ostatně i dým z komínů visí nehnutě několik desítek metrů nad vesnicí. Máte tedy vhodné podmínky s prouděním, u nás žádné proudění v takovýchto nocích není. Je hloupé argumentovat 90 %. Opak je pravdou - 90 % nocí se u nás nepohne ani lístek. Proto jsem také, když jsem kdysi zkoušel něco zachránit, musel rozdělat oheň přímo pod stromem. To ale člověk nemá šanci provést tak, aniž by část stromu nesežehnul teplem. Takže nikdy více. A rozdělání ohně mimo strom u nás fakt nefunguje.

Tak to je pěkná blbost už jen z pohledu meteorologické statistiky. Nocí s úplným bezvětřím je dost málo. Ale dám vám tip. Když rozděláte ohně v sadu vždy doprostřed mezi 4 stromy, pak ochráníte před mrazem část koruny u každého z nich i za úplného bezvétří. Vzduch se od pořádného ohně lokálně prohřívá do vzdálenosti několika metrů. Takže na částečnou záchranu úrody potřebujete na každé 4 stromy 1 táborák. Dělat oheň přimo pod korunou je fakt pitomost. Prostě to, že jste něco vy udělal špatně, neznamená, že to nejde udělat správně. Staletí praxe v sadech dokazují opak.

Když fouká tak moc nemrzne a není třeba topit. Takže se topí jen za bezvětří do 3m/s když se vyjasní (tzv. teplotní inverze, mrzne v nižších polohách) a to zastavení větru nastává v 90% případů v naší kotlině vždy v noci. Málo kdy se zastaví vítr, přetočí proudění a vyjasní přes den... to je těch 10% případů jestli vůbec... to by nikomu nevadilo - přes den bezvětří teplo a slunko jasná obloha nestěžoval bych si... možná jinde v evropě. Tady naopak v noci jasno, bezvětří vše zmrzne a až ráno se rozfučí nebo rozprší. Pak další noc ustane vítr, vyjasní se a mrzne. Pořád dokola to samé, ještě nikdy mi nic za větru nic nezmrzlo, vždy za bezvětří a jasné oblohy v noci největší škody. MH