Testy DNA se dělaly třeba u vinné révy, čímž se zmapoval (pravděpodobný) původ starých odrůd, vzniklých třeba ve středověku samovolnou mutací či náhodným sprášením. Kolem vína se ale točí jiné peníze, nevím, jestli by to u jablek a broskví stálo za to. 
   Myslím si, že broskvoně mají vysokou míru samosprašnosti, takže z vlastních tyčinek se pyl přenese rychleji a dřív. Opakováním tohoto křížení (imbreedingu) došlo přirozeně k vyšlechtění čistých linií a tedy značné uniformitě potomstva.
   Co mi ovšem nejde do hlavy je, že některé striktně cizosprašné ovocné druhy si zachovávají vlastnosti mateřské odrůdy. Např. semenáče jaderniček téměř vždy plodí jablka, co opět vypadají jako jaderničky.