Před nedávnem tu proběhla diískuze na téma, zda Šittův řez dokáže opozdit vykvétání pupat nasazených na letorostech vyrostlých ze zakrácených výhonů. Někdo říkal ano, jiný tvrdil ne. 
    Letošní dubnové mrazy na to mohly dát jistou odpověď. V typických meruňkových oblastech byly minulý týden meruňky již odkvetlé. Jestli zasáhly mrazy tři, pět nebo deset dní po odkvětu, nemá valný význam. U nás však mrazy přišly do plného květu, tam by nějaké to zpoždění mohlo mít spásonosný význam. Procházel jsem několik zahrad a pozoroval místní meruňky. Pohled neveselý, většina květů sežehlých mrazem. Ale na koncích větviček některých stromů se místy rozvíjejí nějaká zapomenutá poupátka. Nemyslím, že by se jednalo výhradně o větvičky šittem zastřižené, ale rozhodně jde o partie, které vyrostly nejpozději a o pupeny, co diferencovaly jako poslední. Zatímco nezastřižené letorosty mají jen jednu kvetoucí špičku,  ty šitovské - rozvětvené - hned několik.
    Když to shrnu, mohu konstatovat, že meruňkové pupeny na starším dřevě vykvétají dřív. Pupeny na jednoletých (letorostech) vykvétají od baze, tedy jako poslední kvetou ty horní, nejpozději narostlé. Jsou to ty, které často odstraníme výchovným a udržovacím řezem. Nelze říci, že Šittův řez obecně zpozdí kvetení. Ale zvýší procentuální zastoupení nejmladších - nejpozději diferencovaných a tedy nejpozději rozkvétajících pupenů. Což - věřme - někde letos sehrálo významnou roli.