Dural vs.ocel

Dural je název pro slitinu 424201 a superdural pro 424203.  Dosažitelná pevnost po vytvrzení nad 54 kp/mm2, tedy jako běžná ocel.

Teď k problému "zarostlé trubky". Co bezpečně pomůže při ovolňování matic a zalisovaných trubek, tak to je mnohanásobný poklep kladívkem na postupně celý obvod trubky (mírně se ale poškodí povrch ale dá se to opravit. Tímto poklepem dojde k místnímu oddělení dvou slepených vrstev tím, že se vrchní trubka plasticky mírně přetvoří ale hlavně roztáhne na průměru a tím i uvolní.

Dosažitelná pevnost po vytvrzení nad 54 kp/mm2, tedy jako běžná ocel.

Což ovšem vůbec neznamená, že by ten dural, jeho mech. vlastnosti z hlavy neznám a hledat se mi je teď nechce, nešel obrábět, škrábat, rozrušovat běžně dostupnými ocelovými nástroji. A tím vůbec nemyslím nějaké speciální oceli rychlořezné, nástrojové, nebo typu Radecco apod.
Troufám si tvrdit, že skoro každý jen trochu kvalitnější ocelový nástroj si s duralem hravě poradí. Tedy každý takový řezací, sekací brousicí apod. z domácí dílny, nemyslím tím teď nějakou rybičku nebo škrabku na brambory a zeleninu z kuchyně.
(To jsem dal předtím do uvozovek!)

(Jeho nevýhodou, Al a jeho slitin, by snad mohlo být, jen to že se při třískovém obrábění od něj špatně oddělují špony. Ale to by snad v tomto případě vadit nemělo...)

Rafael.

Pokud by se mi opravdu nepovedlo sedlovku uvolnit poklepem, tak by jsem ji uříznul a stavitelným výstružníkem odvystružil po desetinkách, jen je nevýhoda hloubka, pokud je to hlubší než cca polovina délky výstružníku, tak musí být ještě nástavec, ale nevím jaké máte možnosti.Nebo to někomu zadat, je to tak cca na 0,5h.Kdyby jste měl přístup k Vr-ce, tak se to dá udělat strojně.Dělal jsem takto ocelovou sedlovku, upravený výhrubník, začištění přebroušeným výstružníkem v kloubové hlavě.S nástupem duralu v hobby cyklo(představce, řidítka,sedlovky...) by jsem nečekal, že se to opět stane.

Když už použít třískové odstranění, tak spíše bych doporučil výrubník místo výstružníku. Ten bere čelem a ne bokem a s tou trubkou si poradí velice snadno. Výhrubník nástrojař umí připravit a nabrousit i v amatérských podmínkách. Dokonce zručný řemeslník umí vyrobit válcový záhlubník z kouska vodícího trnu (vnitřní průměr hliníkové trubky) a kousku starého plochého pilníku. Za jistých okolností lze ten nástroj pomocí brusky vyrobit z hlavy většího imbusového šroubu vyšší pevnosti. Záleží jen jaký je průměr té Al trubky (nemám představu).

Při strojním obrábění Vám výstružník bere taky čelem, jen má více břitů a nemá takový záběr, při ručním stavitelném bere postupně bokem.Je to v pohodě, jen se toho nebát.Doporučuji právě více jak dvoubřité nástroje, protože to jde plynule, nemá snahu se to kousat nebo kopat a hlavně je to přesné.Vyzkoušeno léty.Když se drtily normy, tak se dal o 0,5mm větší vrták, výhrubník se vynechal a dosmahlo se to výstružníkem na H7 domazáno olejem se sírou, :).Dnes na CNC už nikdo výhrubník nezná, valíme to buď plátkama nebo hned výstružníkem.

Já bych se nezabýval strojním obráběním, to je pro většinu nedostupné.Vyvrtal bych do sedlovky asi 5 cm. od vrchu díru průměr 10 mm, do ní nasadil válcovou ocel stejného průměru, postavil rám svisle a kolem sedlovky asi po dva dny natíral petrolejem.Případně rám v místě sedlovky ohřál horkovzdušnou pistolí a nechal vychladnout.Poté poklepnout na sedlovku kladivem směrem dolů a skusit kroutit za poklepu na obě strany kulatinou, až se pohne, klepat do kulatiny i směrem nahoru.Pakliže se pohne, znovu petrolej, případně WDa i přihřát.Trocha násilí neuškodí.Jakmile se pohne, je venku.

Standa