Doporučte strunu, která se nespéká

Při větší a dlouhodobější zátěži čtyřhrané oranžové struny prům.2,4 mm zakoupené v Mountfieldu a použité v křovinořezu SOLO SB 154 dochází k jejímu spékání nebo se napeče i na cívku. Doporučtě mě prosím vhodnou strunu, kterou máte dobře vyzkoušenou při větší zátěži a která se určitě nespeče.

Děkuji předem za radu.           M.P.

Tak vám nevím, ale na radu profesionálů používám stejnou strunu v křovinořezu Husqvarna a pokud sekám, tak asi maximálně 3 hodiny. Tyto struny by měly patřit k tomu lepšímu, co se v Mountfieldu prodává. 
Problém se spékáním struny je mi neznám a nedovedu si představit teplotu hlavy, při níž k tomu dochází. Nevím jak jiní uživatelé, ale já bych hledal spíš původ problému v křovinořezu samotném.

Problém nebude ve struně, ale v hlavě - někde třením vzniká teplo a hlava se přehřívá - tráva mezi hlavou a úhlovým převodem, ložiska, úhlový převod atd. Po ubrání plynu by měla hlava chvilku dobíhat, pokud se zastaví hned, tak je někde problém..   Gl.

Problem znam, reseni nemam.

Spekani je asi silne slovo. Razy vznikajici pri sekani se prenaseji strunou do civky a tyto vibrace potom ohrivaji trenim strunu v miste styku s dalsim zavitem struny . Ty se potom se "spoji".

Ze zkusenosti vim, ze to muze byt spatne navinutou strunou (vinuti pruzi a umoznuje pohyb v zavislosti na zatizeni). To je nejpravdepodobnejsi problem.

Dalsi moznost je male odvijeni struny (to je pripad, kdy struna neodchazi a obsluha neni nucena strunu obnovovat). Struna se v civce postupne zadira.

Take to muze byt opak. Tedy velke sily pri sekani narocneho terenu a z toho plynouci tahove sily prenasene do civky. Obcas se stane, ze pri prerazeni struny je posledni zavit  "pripeceny". Takze mozna souvislost se spatne navinutou civkou.

Hodne pomaha, strunu pred sekanim namocit do vody alespon na den.

Rozhodně bych nehledal vinu v křovinořezu. Má na to vliv druh použité struny, způsob prováděné práce a v neposlední řadě teplota prostředí v které je tato práce prováděna. Při žnutí strunou jsou konce strun třením o trávu zahřívány na vysokou teplotu a defakto čím jsou konce struny teplejší, tím jsou měkčí (vláčnější) a lehčeji se opotřebovává, protože polorozpuštěný plast nárazům moc neodolá. Začaly se proto vyrábět struny, které mají v sobě hlinikový prášek, aby teplotu z konců odváděl a zabránil tak přehřátí a následné rychlé opotřebení struny. Jsou ale trochu dražší a bohužel teplota která je odvedená z konců putuje do cívky kde to odnese nejvíce první závit. Pokud ještě strunovou hlavu navíc šudláme po zemi kde třením vzniká též teplo, tak hlava je už předehřátá a při horkém dni je zkáza hotová.

Hliníkový prášek ve struně odvádí teplo do cívky!!! To je s prominutím technický nesmysl nebo reklamní kec pro větší prodej nového typu proti staršímu. Ani kdyby struna byla z masívního hlinku, prakticky žádné teplo by na tu vzdálenost 10 - 20 centimetrů od konce struny do cívky nedovedla. Pokud to není jen vzhledové vylepšení, tak ten kovový prášek pouze zvyšuje odolnost materiálu struny proti tečení za vyšší teploty.

Typický příklad, jak z banality udělat vědu. Hlavně dávejte pozor, ať se vám při povytahování struny tato nepřipeče k prstům.

Taky mne to někdy trápí a jako banalitu to nevidím, když musím rozdělat celou hlavu abych to povytáhl. Spečený bývá první závit a skutečně to pozoruji u struny s hliníkovým práškem. Zkoušel jsem používat levné struny, ale ty zase rychle ubývají.

Používám Křovinořez Stihl a s tímto jsem se ještě nesetkal, větší problém vidím v tom že se přehřívám já sám.

Stěžují si na to majitelé všech značek, tedy i stihlu. Proto píši, že bych nehledal vinu ve značce stroje. Když se tak zpětně ohlídnu, možná bych řekl, že se to projevuje více u silnějších strojů jak u slabších. Vysvětluji si to tím, že slabý stroj nemá takovou sílu aby dohnal strunu k „varu“ Myslím tím stroje, které nemají žádnou vadu. -- Když se přehřívá obsluha, doporučil bych nějaké chlazení (chlazené)