Díky, Vladimíre, za Váš přesný popis - vychází z toho, že když jste sel stejnou odrůdu cca po měsíci (ty první dvě generace), vyšla sklizeň hezky po sobě. Asi to tak příští rok taky zase zkusím, ono záleží i na počasí, jestli na sebe hrášek nebo ne. Zázrak z Kelvedonu jsem před lety taky zkoušela, ale nakonec se mi víc zalíbil Oskar. Až dojdou zásoby, znovu ho zkusím.

Cukrový hrášek ale naopak miluju. Dokonce ho na jaře předpěstovávám v truhlíku (tak 12 rostlin), aby byl co nejdřív. Nejím ho tedy syrový, to mi taky nechutná, ale jen tak lehce osmahnutý a podušený, nebo dokřupava blanšírovaný, do směsí, kari, do polívky... je to úžasná čerstvá jarní lahůdka v době, kdy toho ještě na zahradě moc nesklízím. Přebytky pak zamrazím, tím se sice křehkost ztratí, ale pořád je fajn. Letos ho chci i na podzim a protože zatím nebyl volný záhon, předpěstovávám znovu. Nově zkouším ruličky od toaletního papíru přestřižené na třetiny - že se pak zasadí celý "květináček" a mohly by tím odpadnout případné potíže s přesazováním v teplém slunečném počasí. Jsem zvědavá, jak to vyjde.