To máte pravdu, pokud se Vám podaří odchytit přímo výrobce, jehož proutí se Vám líbí, tak je nejlepší použít jako řízky něco z jeho čerstvého odpadu. Tedy někdy kolem sv. Martina (či spíše 14 dní předtím) se ve vrbovně ořežou vrby na hlavy i s pruty nevhodnými pro pozdější zpracování (větvené po zlomení, křivé, příliš silné v patě,...). No když zkušenější košíkář přidá i pár rad, máte bonus k tomu.

Ad loupání... nevím jestli je to to pravé, děda meměl příliš vysoké nároky na vzhled loupaného proutí a tak ho loupal tak, že jej nechal zaschnout, pak jej namočil ve vaně a nechal nasát, vyhodil na dvůr a my jako vnoučata jsme měli za úkol proutí poskákat. Pak jej zase nechal zaschnout a postup několikrát opakoval. Poškozená kůra se postupně odrobila...  Pletlo se pak z namočených/vlhkých prutů a vazba se utahovala tloukem... Vzniklé koše byly jen užitkové pro celé hospodářství. V dnešní době levných plastových "nádob" je už takovýto koš přežitek.