Ginko/Jinan Kde nalézt semena

Zřejmě jste velký fanda do přírody, ale měl byste respektovat určité zákonitosti, pokud nevlastníte pozemek v CHKO Křivoklátsko, tak byste tam neměl nic vysazovat, přestože tím nikomu neubližujete, taky byste nebyl rád, kdyby k Vám na zahradu někdo vlezl a něco tam vysazoval. Daleko dříve tady před Vámi byly opice, co kdyby si usmyslely, že teď budou bydlet u Vás?

Já bych tedy nebyl tolik rigorózní. Naopak bych si každého, kdo vysadí vzácnou sazenici do přírody, vážil. Vítr a ptáci taky roznášejí semena náletových a plevelných keřů a stromů bez ohledu na dřevohospodáře.
   Jiná věc je, jestli se jinan a jiné vzácnější dřeviny dokáží ve volné přírodě poprat s konkurencí vitálnějších rostlin.

Když tedy nejste tolik rigorózní, sdělte, prosím, adresu Vašeho pozemku pro všechny rozsévače.

Jestliže vysadit vzácnou českou dřevinu do přírody považujete za totéž, jako vlézt někomu na zahradu, je naše diskuze zbytečná.
    Do lesa bez ostychu chodíte sbírat maliny a houby, na mou zahradu byste si pro totéž nešel, aspoň doufám.

Takže z cizího krev neteče. K Vám na zahradu si ginko nesmí přijít nikdo vysadit, ale na pozemcích CHKO - ano. V tomto případě je opravdu diskuze zbytečná.

Dobrý pane, opravdu dobrý! To teda musím uznat a dělám to rád. Jen tak mimochodem, v sadovnictví se tomu říká princip pravdivosti. Hlavně v krajinářství je třeba používat dřeviny, které jsou domácí. Ginko je možné uplatnit jinak  Třeba v parku apod. Pohodu Vám přeje Stanislaw.

Vážený, já mám strašně rád kritiky, ale ne ty, kteří se bojí podepsat pod svůj názor s úctou  Zdeněk  Dukát

Vážený, až budete vysazovat dřeviny na pozemcích CHKO Křivoklátsko, nezapomeňte tam zanechat cedulku s Vaším jménem a celou adresou, když nesnášíte anonymní konání.

Milý pane bez jména, nezlobte se, Vaše slova o cedulkách, rozsévačích  a cizí krvi netekoucí hodně zavánějí  demagogií. 
   Přiznám se, že přerostlé přebytky ze své skromné ovocné školky pravidelně chodím vysazovat mimo zahradu  - kolem polních cest,  na meze i  na místo odumřelých stromů u silnic a ve starých opuštěných sadech. Do vlkého břehu kolem potoka  občas zapíchnu proutky košíkářských vrb a nadbytečné semenáčky dřevin, které  unikly bonsaiovému tvarování, jsem si dovolil nespálit, nýbrž zanést do lesa. Dlužno dodat,. že v bývalých Sudetech o vhodná místa není nouze.
   Kupodivu, reakce lidí z okolí, které jsem sklidil, byly spíš pochvalné, někteří se dokonce inspirovali natolik, že znajíce mou nedůslednost chodí sazenice zalévat a před zimou je i obalí.  Zamítavý postoj, jaký hlásá  pan Bezejmenný, slyším skutečně poprvé.