Z popisu zakladatele jsem pochopil, že k radikálnímu řezu došlo až po výskytu problému, neměl by tedy být jeho příčinou.
Jestli je prvotní příčinou poškození mrazem by mohla napovědět orientace poškození ke světovým stranám. Pokud je poškození na osluněné straně (v našich podmínkách na jih), je pravděpodobné, že pozdně zimní nebo ranně jarní sluníčko rozehřálo kůru, která natáhla vodu a následný noční mráz roztrhal pletiva. Když už se něco takového stane, je problém s tím následně cokoli udělat. Je to horší než okus stromku zvěří - okusu si většinou povšimnete zavčasu a můžete aplikovat zachraňovací postupy. Namrznutí zjistíte pozdě, někdy až po roce i déle, často se do rány dostává druhotná infekce, rakovina, a stromek pak už často nejde zachránit. Záleží na mnoha faktorech, v první řadě na rozsahu poškození. Ve výše zobrazeném případě se domnívám, že zachraňovat stromek je ztráta času. Nebude ani ozdobou zahrady.
Prevencí proti mrazovému poškození je odstínění kmene stromu koncem zimy např. obalením papírem (bílým!) nebo tolik diskutované natření kmene vápnem.
Ono se to krásně povídá, ale sám jsem před měsícem zjistil na jednom svém stromku odchlípnutou kůru po celé délce kmene a více než čtvrtině obvodu kmene. Pod pletivem proti okusu jsem si toho všiml, až se kůra začala scvrkávat. Budu se pokoušet stromek zachránit, ale už vím, že jsem zanedbal zimní péči.
