Jmelí

Jenom pro zajímavost o rozšíření jmelí přiložím kousek článku z časopisu České botanické společnosti Preslie.

http://www.preslia.cz/P044CPro.pdf
Ohnisko výskytu Viscum album subsp. album ve východních Čechách a přehled hostitelských dřevin v České republice
František P r o c h á z k a
Rudolfovská 545, CZ-370 01 České Budějovice, Czech Republic;
e-mail: frantisek.prochazka@kaleidoscope.cz
Procházka F. (2004): A centre of occurrence of Viscum album subsp. album in eastern Bohemia and an overview of the diversity of its host plants in the Czech Republic. – Preslia, Praha, 76: 349–359.
Souhrn
V České republice bylo Viscum album. subsp. album zjištěno celkem na 53 taxonech, z toho 5 křížencích (Aesculus ×carnea, Populus ×canadensis, Salix ×sepulcralis, Populus ×canadensis, Salix ×rubens) listnatých dřevin,
a to jak našich původních, tak introdukovaných (tab. 2). Nejčastějšími hostiteli jsou u nás Tilia cordata, Populus nigra, Malus domestica, Robinia pseudacacia a Tilia platyphyllos (obr. 3). Naopak výjimečnými hostiteli jsou
v České republice např. Alnus glutinosa, Loranthus europaeus nebo Prunus padus. Mimo roztroušeného výskytu na jednotlivých stromech se jmelí v České republice vyskytuje ve výrazných centrech rozšíření s vysokou hustotou výskytu a obvykle i s početnějším zastoupením hostitelských dřevin (např. Heřmanův Městec, Zlínsko, Kroměřížsko, Hranice na Moravě, Lednice, Litomyšlsko, Písecko nebo Zašová na Vsetínsku).
V letech 1978–1981 a 2001 bylo studováno ohnisko výskytu jmelí ve východních Čechách v zámeckém parku a jeho okolí v Heřmanově Městci (okres Chrudim). Jmelí zde bylo zjištěno celkem na 19 různých hostitelích, což je druhý největší počet dosud zjištěný na jedné makrolokalitě v České republice, po zámeckém parku v Lednici, kde bylo nalezeno 24 hostitelských taxonů (Unar et al. 1985). Výskyt na Prunus padus zde byl zaznamenán v ČR zřejmě vůbec poprvé. Nezodpovězenými otázkami zůstávají výrazná ohniskovost výskytu jmelí, vztah některých viscivorních ptáků k intenzitě jeho výskytu, a také zda se v čase mění struktura hostitelských dřevin a proč dává jmelí v různých územích přednost jen určitým hostitelům.

(Článek je anglicky a to já moc nesvedu, Ale i ten český souhrn je zajímavý)

No, třeba jste na ten článek už dříve narazil sám..

Josef.

Ano ano už jsem na ten článek narazil, chtěl jsem kontaktovat i autora ale bez úspěchu. Sám jsem byl v Heřmanově Městci několikrát a našel jsem tam jmelí na 21 hostitelích. V Heřmanově Městci je to fakt zajímavé, tam je právě ochmet a jmelí listnáčové na jednom místě.

Ještě bych rád zajel do Lednicko - Valtického parku tam je tak bohatá skladba stromů že bych zřejmě objevil jmelí ještě na něčem exotičtějším.

Pěkné to má Kroměříž ten má na netu fotogalerii stromů v parku a tak to mám bez práce stačí se podívat na fotky je krásně vidět na kterých hostitelích jmelí v Kroměříži roste.

Děkuji Daniel

K pěstování jmelí mne napadají ještě následující netradiční možnosti:

1. Pěstování v interiéru či na přenosných květinách. Zde by byly nejspíš jen cizokrajné subtropické a tropické druhy. Na dendroligii online uvádí autor p. Horáček, že existuje 100-400 druhů jmelé, převážně v teplých oblastech. Přímo na dendroligii uvádí asi 72 druhů (+ příbuzné rody); jsou uvedeny (alespoň u některých druhů)i hostitelské dřeviny. Třeba by se našlo jmelí rostoucí třeba na fíkusech, oleandrech. hořcových stromcích. ibišcích apod. abych vyjmenoval alespoň některé pokojové stromky, které by mohly sloužit jako hostitelé.

2. Nepěstují některé jmelí třeba botanické zahrady ve sklenících? Byla bu to asi velká rarita. Co na to takové experti - P.T. ředitelé BZ jako p. Haager či p. Studnička a další.

3. A copak by asi k ténmatu řekl p. dr. Větvička? Nejspíše si v některém svém rozhlasovém dobrém jitru či časopiseckých fejetonech apod. jmelí na paškál také vzal.

A prozatím stačí :-)

Josef.

My máme jmelí na jabloni v květináči, není problém borové pěstovat na borovici a jedlové na jedli v květináči. Jedlové roste i na korejské jedli a borovivé na kleči a na černé borovici.

Problém je s uchováním v zimě protože v květináčích venku mohou stromky vymrznout, já je vždy na podzim zakládám do země ale je to docela dřina 40cm květináč zakopat a na jaře ho zase vytáhnout.

Jmelí po světě je spousta druhů ale málokteré je podobné našemu jmelí. Stejně mě nejvíc nadchlo to naše jak je zelené na holých stromech v zimě. V Severní Americe roste Phoradendron a ten je také hodně podobný našemu jmelí, ten bych bral.

Viděl jsem hodně takových jabloní v různých koutech republiky.

Manžel mi z Mikulova dovezl před vánocemi jmelí, které utrhla na keři šípkové růže. Elena

Samozřejmě, že utrhl. E

Zajímavé, kde všude roste.

Tipuju že to byl hloh prorostlý šípkem nebo i samotný hloh ten má na podzim také červené plody a také píchá. Na šípku se mi sice podařilo vypěstovat malou rostlinku ale někdo ho uřízl dříve než se vyvynulo pořádně. Brkoslavové kteří požírají jmelí také dost často žerou šípky a tak by na něm mělo růst ale přesto jsem jmelí na šípku nikde nenašel.

Vcelku běžně se setkávám se jmelím na jeřábu, vrbě,akátu a javoru, vzácně pak na hlohu, olši, ořešáku černém, břízi a velmi vzácně na habru a švestce. Na smrku ani šípku zatím ne. Začnu se dívat pozorněji.    Jarin.