Chřadnoucí Jadernička

Zdravim,

mám před domem 70 let starou Jaderničku Moravskou a poslední roky vždy v průběhu léta začne schazovat listy. Myslel jsem, že to bylo suchem, které posledních pár let přes léto bylo, ale letos je krásně deštivý rok a stejně listy hnědnou a padají. Netušíte, čím by to mohlo být způsobené?

Ještě mám i pocit, že sklizené plody na podzim nejsou sladké jako před 20 lety. I mošt z přezrálých jaderniček se dá pít, což dřív nešlo. Byl sladký tak, že se to nenaředěné téměř nedalo pít.

Nemáte na listech pavučinky? Letos vlezla do zbytku semenáčů Croncelského, které jsem ubránil proti padlí, sviluška. Listy stejné příznaky. Nechtělo se mi plýtvat už kvůli tomu Vertimecem a tak jsem použil mýdlo, jestli to pomůže nevím.

Ne, pavičinka tam není 

Tyto staré jabloně-zasloužilé bojovnice, bývají tzv.chycené  dřevokaznými houbami. Jejich nejprve vnitřní užírání se projevuje i tak, jak je zde k vidění, pak taky křehnutím starších větví, jejich lámavostí např.při zátěži plody, a taky tvorbou plodnic na kmeni a silnějších větvích-Vy na té Vaší nic takového nemáte? Je právě období největšího výskytu, SPCH.

Zkontroloval jsem dutiny na kmenu po odlomených větvích z dávné minulosti a máte pravdu, že nějaké houby tam nejspíš budou (viz foto, skutečná velikost vyfocené nezacelené díry je +- 5 cm).

Je ještě nějaká možnost záchrany a nebo je strom odsouzený k tomu ho z pezpečnostních důvodu poslat k zemi?

Píšete, že Vaše jabloň roste u domu. Je více věcí, které by se měly vzít v potaz: celkové rozměry, těžiště, aktuální možnosti fixace-svázání, podepření...+místo-místa zjevného výskytu plodnic-pokud jsou výše, bylo by vhodné strom co nejdříve po sklizni- ještě před opadem listí řezem zakrátit pod tato místa a to nejlépe hlouběji! Zvětší se tak šance, že jabloň zregeneruje a bude Vás ještě léta těšit svými plody a co je neméně důležité-bude bezpečnější. Že se už několik roků jeví v horší kondici jde připsat těm dřevokazným houbám, ale nezapomínejte ošetřit její rány a dbejte prosím i na výživu-jen Vy víte, jestli jste jí vůbec a zda ano, tak co, kdy a kolik hnojení poskytl... SPCH.

Bohužel, strom je na poměry jabloně "gigantický". Rozměr koruny 13 x 8 metrů a 10 m vysoký. Snažim se ji postupně zkracovat. Jen to moc rychle nejde, protože tím jak je koruna velká, tak nemá vevnitř žádný obrost. Kosterní větve jsou 5 metrů dlouhé klády v průměru 30 - 40 cm. Ale jak dovnitř k terminálu pouštím každý rok víc a víc světla, tak už se zase obrost vytváří.

Strom nikdy nebyl honojený. Roste jako vrba, takže mě ani nikdy nenapadlo, že by to bylo potřeba. Spíš jsem vždy přemýšlel nad tím, že bych potřeboval růst zpomalit. Ovšem ve vzdálenosti 7 m od kmene mám výběh pro selpice, takže určitě čerpá živiny odtud.

Ale jak jsem viděl dnes houbu vevnitř, tak raději v týdnu ještě ořežu část větví i s jablky, abych napadené kosterní větvi ulehčil.

Díky moc za info

Víte, ono slepičí výběh nemusí stačit, letošní případ mojí merunky a i když se už konečně rozrostla, listy má malé jako jetelíček... Ono nemusí stačit ani vyhnojení například Cereritem, druhý případ jednoho semenáče, který jsem tímto sypkým přípravkem bohatě pohnojil brzo z jara a i hloubkově, neudržel násadu plodů a přišel jsem o pár desítek kg prvotřídního ovoce. To jsem si říkal, nebudu mu dáva listovou výživu v době tvrdnutí pecek, je vyhnojený a bude to jeho první pořádná úroda a ne jen malá ochutnávka. Pecky nevytvrdly a všechno na zemi, s vyjímkou malé hrstky plodů. Všechno záleží na různých okolnostech.

Napište, nebo alespoň popřemýšlejte, kde ten výběh kurů máte-jestli je jen na jedné staně, jak je tam dlouho, zda trus vsakuje hlouběji do půdy-je zastřešen, či na ten plac pršívá a v zimě sněží? Pokud je půdní síla jen na jedné straně a jinde je hladovo, hrozí nebezpečí, že v případě silnějšího větru dojde k vývratu celého-i dle Vás velkého stromu, protože při růstu kořenů ke zdroji v omezeném výseči se kořenová opora-kotva v půdě stává méně spolehlivou! I z tohoto celkem pravděpodobného důvodu Vám doporučuju strom co nejdříve fixovat-opatřit festovním kovovým kůlem-jedním, či více kusy -zarazit řádně do země a strom dobře širšími popruhy-tj.bez zaškrcení, zařezání do kůry- uvázat, SPCH.

Že by se přímo vyvrátil, toho bych se až tak nebál. Cca 10 let zpátky, když tu byla vichřice, tak při poryvech větru bylo vidět, jak se pod celým stromem v okruhu 5 metru zvedá zem. A od té doby jsem korunu už nějak zredukoval. 

A taky ten strom má ve výšce 1,5m obvod 2,5 metru. Na zajištění nečeho takového bych potřeboval přizvat vrtnou soupravu, aby mi tu zarazila telegrafní sloup a k tomu bych to musel chytit pořádným řetězem. To je zkrátka nereálné. To bych si mohl do konce života kupovat jablka v sadu a vyšlo by mě to levněji :)

JInak slepice jsou na tom mistě 40 let v otevřeném výběhu 10x10m. A větve jaderničky poskytují slepicím stín a chrání je před jestřáby. Takže půda v okolí bude kuřinci pohnojená dostatečně. Ale přihnojím i pod celým stromem, tím ničemu neuškodim.