Jak to kdo dělá. No, díval jsem se ve Slupi (Ökoplant), jak to dělají velcí školkaři. To jsou celá velká, kvalitní pole (samozřejmě oplocená), hustě zapíchaných tyček (špejlí). Tyčka je u každého stromečku a k tyčce od země vyvazují rostoucí letorost (špičák). Stromečky jim intenzivně rostou.
Já to tak nedělám. Protože k mým „stromečkům“ můžou zvířátka a taky (většinou) používám silnější podnože a taky na neobdělané půdě, v trávě, zastíněné, neoddělené odkopky. Tak nechám nad ujmutým očkem dlouhý čípek (30-50 cm) a k němu rašící výhon vyvazuji (izolovaným drátkem, kouskem pásky). Pupeny nebo větvičky (a výhonky z nich) na čípku zredukuji. Naráz nebo postupně, podle situace tak, aby čípek už nepřirůstal, ale neodumřel. Nakonec má podnož, čípek, jen jednu listovou růžici.
Čípek odřezávám tak, aby se rána co nejdřiv zahojila. Když je podnož silná, tak někdy až za dva roky (něco jako Zahnův řez). Když to přirůstá hodně a podnož byla tenká, tak i za tři měsíce (očkování květen, odstřižení čípku červenec, srpen). Tam přivazuji hůlku proti vylomení. Samozřejmě, někdy také použiji u stromečku tyčku (prut) zapíchnutou do země. Odřezávám nejraději v létě. Jabloň i na jaře, je odolnější. U peckovin se obávám klejotoku a tak raději dělám kroky k odříznutí čípku postupně.
Teprve, když je očkovanec (roubovanec) ujmutý nebo roste, tak se o něj začnu starat. Vyvazuji, redukuji podnož, zamulčuji, ze stínu přesadím, nějaká ochrana, a tak. Přesadím klidně i ujmuté očko před vyrašením. Musí se na něj dát při kopání a sázení, lepší pozor. Roste to normálně, ale nepřesazené víc. Zastínění ale roubovanci, očkovanci, vadí hodně. JG