Jmenované odrůdy tu byly mnoho desetiletí, proto jsou žádané a stále pěstovány.Přednosti se předávají v tomto případě generačně...

Částečně máte pravdu, ale odrůdy jako Spartan, Jonagold, Angold, Desert, aj., ty tu nejsou po generace, ty se musely prosadit samy.

Zahrádkář již 12 či 15 let neplní funkci vzdělávací ale přísně komerční.

S tím Zahrádkářem s Vámi musím trochu souhlasit. Ano, je to komerční časopis, ale s tím se nedá nic dělat, není to žádná státem dotovaná učebnice (aspoň si myslím). Vydělávají na reklamě, něco za prodej. Jsou odkázáni na odbyt a počet čtenářů. Taky si myslím, že mnohastránková pojednání o jedné trvalce a stále se tenčící prostor pro ovocné stromy a keře není správný směr, ale možná je to jen můj úhel pohledu ovcnáře - ostatně probral jsem to ve vlákně Kam kráčí Zahrádkář. Jestli je časopis nakloněn víc jednomu šlechtitelskému ústavu, to nevím, ale pokud ano - čí je to chyba? Není to spíš problém těch šlechtitelů, kteří nemají potřebu do Zahrádkáře proniknout?  Jak víme, když něco napíšete a pošlete do redakce, oni Vám to, sice se zpožděním, obvykle otisknou. 
   Ale nepřeceňujme vliv onoho jednoho časopisu. Dnešní pěstitelé hledají inspiraci, rady i konkrétní zboží úplně jinde než v jednom tradičním tištěném periodiku.  Dobré odrůdy si místo na slunci najdou. Stačí pohlédnout, jak rychle se šíří odrůdy jako Santana, Jazz, Honeycrisp či Admirál. Důsledkem jejich nástupu ovšem nebudo to, že tu bude růst víc jabloní, nýbrž že některé jiné jim ustoupí.