Řez je věda, jak píše Mirek Přasličák, navíc jej nelze aplikovat šablonovitě. Každá odrůda, tvar, ponož, lokalita může vyžadovat jiný způsob řezu.

Také mi dává hodně chuti do údržby stromů spokojenost klientů a i " ovocných " pacientů jak po roce jsou strom i pěstitel spokojeni a dosahuje se nápravy v pěstitelských chybách a radikálního zlepšení kondice stromu a to i vykotlaných

   Velmi chválihodná činnost, co dělá p. Kaněra, navíc řada vděčných pěstitelů se při bedlivém pozorování a dobrém výkladu může základy řezu naučit.
    V této souvislosti bych ale chtěl trochu varovat před přeceňováním samotného řezu starých stromů. Pokud stromy rostou na úrodných spraších, hlubokých černo a hnědozemích, jsou vysázeny na bývalých polích na odpočaté půdě, jsou tyto řádky bezpředmětné. Stále víc zahrad a stromů však mají jiné podmínky:
    Jsou vysázeny na rychlorekultivovaných navážkch s nízkou vrstvou ornice     
    Rostou na skalnatém nebo jílovitém podloží jen s nízkou orniční vrstvou
    Stromy jsou vysázeny na místech starého sadu, který byl vykácen a osázen vedle pařezů (asi nejhorší varianta)
    Pěstitel přestal chovat zvířectvo a pořídil si výkonnou sekačku. Místo močůvky a hnoje tak stromům dopřává odvoz organické hmoty do bioodpadu, v lepším případě sousedovi ve formě sena. Popadané plody se navíc uklízejí, listí shrabuje.
Výsledkem všeho toho je, že stromům se nedostává výživy. Argument, že kořeny po vyčerpání živin rostou dál, aby je našly, je sice správný, ale obvykle narazí jen na další lačné kořeny, silnici, dům. 
    Skutečnost, že stromy začlou plodit střídavě, jen drobné a málo sladké ovoce, že zastaví růst znamená jejich přirozenou snahu šetřit s živinami, neboť jich mají nedostatek. Razantní zmlazovací řez, kterým vytvoříme nerovnováhu mezi kořeny a korunou,  podpoří sice krátkodobě růst, ale za cenu vysání zbytků živin z půdy k náhradě odebraného dřeva. První roky je pěstitel nadšen, protože roste mladé dřevo a na něm kvalitnější plody. Ale ovocný strom není perpetuum mobile, Ze vzduchu a vody dlouho prosperovat a plodit nedovede.
   Lidé, jako p. Vláďa, to nepochybně vědí, těm to není třeba říkat, ale pěstitelům, kteří žádají provedení zmlazení a průklestu, je třeba to připomenout. Oni mi totiž vždycky unisono tvrdí: "Ale otec ani děda nikdy ovocné stromy nehnojili, a úrody bylo vždycky plno. A stromy na mezi u pole taky plodí..."
   Proto lidem, kteří výživu stromům dát odmítají nebo nemohou, radím řezat radši co nejméně.