V přenosu vlastností na potomstvo hraje roli i jejich "síla". Dominantní a tedy přenosné nemusí být ty idalizované vlastnosti chuťové, ale třeba citlivost k chorobám, tvar plodu, bujnost a typ růstu, velikost plodů, plodnost, slupka ... Ve šlechtění mnoha rostlin je generacemi probádáno, co který rodič může do vlastností potomstva přenést. Když se podíváte, jak roste potomstvo Rubínu, ochutnáte žluté plody "goldenovských sérií, je jasné co v přenosu dominuje. Třeba v případě Angoldu byla Antonovka v přenosu chuti a vzhledu, odolnosti chorobám silnější než Golden, a vylezlo dost odlišné ale vcelku slušné jablko. U některých odrůd používaných ve šlechění je to do určité míry známo, u jiných ne. Já bych zkusil "Gaskoňovo" a Grávštýnské, to by mohla být pěkně voňavá pochoutka na jídlo i na pálení. Dost pravdy bude mít Jaroslav od Prahy, že určitě zkoušejí křížit i starší odrůdy, ale nám předkládají jen ty úspěšné cv. Mít mnohaletý výpadek v produkci novinek jen proto, že kříží to co by podle někoho mohlo být skvělé a jsou to "polodivočáci" z volného sprášení pravděpodobně odrůdy xxx, kteří potomstvu dají jen málo ze své skvělosti a do každého semenáčku jen trošku, může vést k zániku stanice. Je obrovské štěstí, že už není problém na trh uvést odrůdy zahrádkářské, není to tak dlouho, když stačilo k neuznání odrůdy to, že roste neuspořádané, nebo že má zimní odrůda mastnou slupku, na kterou se při zimním uskladnění chytá prach a nečistoty. Možná jsme přišli o mnoho takových odrůd dík tomu, že nepřekonávaly tehdy daný standart v plodnosti... Když projdete dostupný sortiment máte v něm mnoho odrůd, které se z fádnosti Goldenu či vlastností Rubínu vymanily. Třeba Karneval je docela frajeřina. Použít ve Střížovicích ke šlechtění jablko, které tam snad nikdy pořádně nedozraje by mohlo být bráno za úlet, který jen zbytečně vyhazuje peníze z kapsy.