Mít políče a dostatek vhodných a zdravých podnoží, už mám co prodávat. Co je tu zájemců o staré odrůdy, akorád pan Polehla mi prý nic neveme. Nu což... Musím si rýpnout;-) 

Doma se snažím přeroubovávat dědovo stromy na mladší výmladky. Hotový amatérismus. Problém je s mozaikou a třeba rakovinnými boulemi na větvích. Takže to chce skutečně školku a dělat zdravý uznaný materiál. Ruku na srdce, kdo z nás to má? Jenže bohužel i to uznávání je prováděno různými způsoby. Jako všechno u nás.

Co se týče pohodlnosti, kolikrát bych lidem tím stromkem naplácal přes zadek, lidi si nedokážpou vůbec představit jak roste stromek na M9 a jak na MM 106 a co je to zársek a co vysokokmen. Myslí si, že kmen se časem prodlužuje. Když jim řeknu, že zákrsek je výška kmene ke koleni, tak zas mají strach, aby se k tomu nemuseli obýbat, tak raději něco vyššího a když řeknu, že to doroste 3 až 4 metrů, tak sprásknou ruce, že to je moc vysoký. Lidi by chtěli mít plody nejraději v úrovni úst. To by šlo.  Jsem skuteně rád když přijde někdo kdo ví co chce a dovedu si s ním o tom popovídat.

A proto pane Polehlo, jste u mne vítán.

Doufám že jednou se mi podaří vysázet álej ze sbírkových krajových odrůd, s občasným šoupnutím nějaké moderní odrůdy (třeba rozelky) tak, aby vydržela aspon 3 - 4 generace a lidi si na těch jablkách od léta až do zimy pochutnávali.  Eště bych tam nechal vyvěsit názvy odrůd, aby se to vědělo co je co.

Juraj Kafka