Jak píše i VP, je potřeba znát zákonitosti cyklu a podle toho proti chorobě bojovat. Ona Vám spóra může nalétnout i ze vzdálenosti několika stovek či tisíc metrů, ale ředění je s druhou mocninou vzdálenosti mezi zdrojem a gílem.

Jsem té zásady, že co mohu udělat na vlastní zahradě tak musím udělat dříve než budu něco požadovat po druhých. U každého škodlivého činitele se určuje tzv práh škodlivosti. To je mez, při které jsou škody tak zanedbatelné, abych nemusel zasahovat uměle (tedy postřikem). Takže pokud jsem schopen omezovat přenos rzi zpátky na Jalovce, pak mohu také s vlastníkem jalovce dohodnout, že mu postřikem borky jalovce fungicidem zničím mycelia a plodnice rzi hrušňové. Pokud jsou moje hrušně jediné v blízkém okolí, tak do tvorby nových plodnic a nárůstu počtu nad mez škodlivosti mohu cca 2 postřiky vynechat. Pokud to je například v zahrádkářské osadě, pak neukázněných bude v oklí povícero a bude potřeba stříkat nejen jalovce, ale i hrušně každoročně. Je důležitější stříkat ale Jalovec, protože tam mycelium vydrží až do té doby, dokud jej nezničím fungicidem (či žehem). Na hrušni jsou mycelia i plodnice jasně viditelné (a mohu i jednotlivý list utrhnout), na Jalovci mycelium nevidíte a jestli je plodnice vitální či mrtvá poznáte jen v době, kdy je připravena uvolňovat výtrusy.

SfK.