Ahoj Ondro

Víš ono měli by jsme si uvědomit, že odrůdy dosahují určitého věku a i kdyby byl pěstitel sebelepší tak smrt ani u ovocného stromu neobelstí. Odrůdy rychlého vývoje a i středního vývoje mají problém i na semenáči dožít 50 let a ti odolnější jedinci to zvládají za cenu práchnivosti dřeva.

Také je problém, že různorodost odrůd také ovlivňuje klima v daném století. Mě se jeví možná že mě opravíš tehdy se nedaly moc pěstovat zimní hrušně tak jako dnes a nebyly ani moc preferované tak jako je to u jabloní. Tenkrát se bralo, že hrušně pozdní patří hlavně na hanou a do polabí a povltaví. Čechy měly vývozní a pěstební monopol na hrušně a jinde se to bralo jako okrajové ovoce a na kořalu. Tenkrát byly hrušně (zimní) něco jako pro nás broskve dnes. Vždyť já, když čtu staré německé ovocnářské překlady tak tam se ZL. Parmenou jednají tak jak mi s Granny Schmit. Je tam preferovaná jako zimní královské jablko s vzácnou existencí.  (omlouvám se hrušním na vláknu za úlet z tématu).

Vím, že se Charnéuská u nás vyskytuje v álejích a má krásný štíhlý růst, ale pořád její kvalita plodů a citlivost je variabilní v závislosti na průběhu roku. Což některé odrůdy jako je Hardyho byla vždy pojistkou sklizně a pálení hruškovice.

Třeba takový Clappův miláček byl vždy propagován jako nejlepší a odolná letní odrůda a je i v LPO a co se s ním za poslední roky stalo? Proč je tato odrůda největší strupáč spolu s Boscovou..., když je ve starší pomologii uváděná jako odolná a zase, proč dříve uváděný strupáč Avraňská (syn.  Dobrá Luisa, Dobrá Ludwiga, Luise-Bonne, WiliamsIV..)

Je dnes relativně čistá.. Je pravdou,  že i Nelisova matka Nely by se mohla znovu prodávat je hodně odolá odruda na nemoci. Vždyť i Madame Verté byla chyba vyžadit ji i přes svůj vzhled plodů, když některé novinky jsou stejně kožené jako ona. A je stále odolná, spolehlivá a nedivočí v růstu.

My tady to všecho připomíná písničku p. Svěráka a Uhlíře kde spívá o starých věcech za nové.

Paradox co? Ale bohužel i na ovocnářství to pasuje. A díky ochráncům přírody byť je nemusím děkuji za to, že jejich kopance do zadní části probudily zájem veřejnosti o staré odrůdy.

Jurský park se stal v ovocnářství realitou a staré odrůdy vyšly v plné síle s pomocí boží a jednotlivců do boje proti novinkám.

To je to samé jako spousta lidí vlakem nemusí, ale jakmile vyjede šlechtična nebo papoušek či hurvínek tak vlak je plný.

Já jsem jenom čekal kdy v ledovce vytahnou ČD páru a i brejlovec se jim najednou hodil. Tady je vidět jak všichni chceme mít vše moderní, ale jakmile si příroda uškytne hned jsme vyřízení a oprašujeme historii!!!

Tak jsem si zafylosofoval a jedeme dál! Přece se pořád točí!!

sadař vlada