|
vápnění půdy
|
|
|
|
Mirek 821 - (39) - 80.73 (?) 19.7.2009 14:14
K vápnění bych přistoupil až v poslední fázi. Podstatné by bylo půdu "vylehčit" a provzdušnit. Velmi výhodné je použít dřevěné piliny(záměrně píšu dřevěné, ne z aglomerovaných desek) Vylehčení půdy je okamžité, piliny na sebe navážou část vody, Půda je lehčí. Následuje druhá fáze, půdu vyhnojit vyzrálým kompostem, uleželým hnojem, listovkou. eventuálně zeleným hnojením, a vápno až podle toho, co to s půdou udělá. Nejhorší, co můžete udělat, je současné vápnění a hnojení statkovými hnojivy. Odstraňovat kamení proséváním, považuji za zbytečné, stejně Vám tam "vystoupá" ze spodních vrstev jiné.
Umístění příspěvku v diskuzi Připojit reakci
|
|
|
|
|
|
|
|
Předchozí příspěvky | 1, 2
|
|
|
|
|
|
|
|
Juro - Stříbrný Zahrádkář (345) - 121.238 (?), 27.3.2009 14:53
Moze byt.
Popol obsahuje skor zluceniny s alkalickou reakciou. Pravdepodobne aj fosforecnany, ale tiez uhlicitany.... vapenaty, draselny, mozno aj horecnaty. Cize na zmeny pH pody hore by sa mal popol hodit podobne ako vapno.
Předchozí příspěvek | adresa příspěvku Připojit reakci
|
|
|
|
|
|
|
host - 218.139 (?), 21.4.2009 12:11
Dobre povedane bohaty otec, chudobny syn. Z vapnom rozumne a nie kazdy rok alebo dva. Do tazkej pody zapracovat stiepku cize drt z konarov, narezanu slamu tzv. secku, pripadne piesok, ale ten sa vyplavuje. To by bolo na prevzdusnenie pody lebo ilovita ma malo vzduchu pre korene a tym aj pre vyzivu rastlin.
Castejsie prekopavat podu, tym sa prevzdusni. No a hnojit podla potreby rastlin a stavu pody.
Předchozí příspěvek | adresa příspěvku Připojit reakci
|
|
|
|
|
|
|
host - 54.27 (?), 2.5.2009 1:13
Na drobné ovoce bych doporučil, až bude někdy víc sucho, vzít síto, půdu vykopat do hloubky takových 30 centimetrů a sítem prostě odstranit kameny větší než 1 - 2 centimetry. Na takto vytvořených záhoncích olemovaných třeba do hloubky velkými kameny, aby se tam štěrk nedostal zase z okolí, potom několikrát za rok zasadit zelené hnojení a po vyrostení ho zarýt. Tak po dvou letech by tam měla být půda vhodná pro zeleninu a drobné ovoce. Vápnit a případně hnojit teprve potom. Jabloně hrušně třešně, švestky toto nemusí, ale je třeba sadit polokmeny až vysokokmeny, zákrsky by tam asi uhynuly.
Předchozí příspěvek | adresa příspěvku Připojit reakci
|
|
|
|
|
|
|
Mirek 821 - (39) - 80.73 (?), 19.7.2009 14:14
K vápnění bych přistoupil až v poslední fázi. Podstatné by bylo půdu "vylehčit" a provzdušnit. Velmi výhodné je použít dřevěné piliny(záměrně píšu dřevěné, ne z aglomerovaných desek) Vylehčení půdy je okamžité, piliny na sebe navážou část vody, Půda je lehčí. Následuje druhá fáze, půdu vyhnojit vyzrálým kompostem, uleželým hnojem, listovkou. eventuálně zeleným hnojením, a vápno až podle toho, co to s půdou udělá. Nejhorší, co můžete udělat, je současné vápnění a hnojení statkovými hnojivy. Odstraňovat kamení proséváním, považuji za zbytečné, stejně Vám tam "vystoupá" ze spodních vrstev jiné.
Předchozí příspěvek | adresa příspěvku Připojit reakci
|
|
|
|
|
1, 2
|
|
|
|
|
|
|