vápnění půdy

Juro, jak jste se ptal v 10,04 - dřevěný popel se dává tam, co je potřeba fosfor.           L.

Moze byt.

Popol obsahuje skor zluceniny s alkalickou reakciou. Pravdepodobne aj fosforecnany, ale tiez uhlicitany.... vapenaty, draselny, mozno aj horecnaty. Cize na zmeny pH pody hore by sa mal popol hodit podobne ako vapno.

Dobre povedane bohaty otec, chudobny syn. Z vapnom rozumne a nie kazdy rok alebo dva. Do tazkej pody zapracovat stiepku cize drt z konarov, narezanu slamu tzv. secku, pripadne piesok, ale ten sa vyplavuje. To by bolo na prevzdusnenie pody lebo ilovita ma malo vzduchu pre korene a tym aj pre vyzivu rastlin.

Castejsie prekopavat podu, tym sa prevzdusni. No a hnojit podla potreby rastlin a stavu pody.

Na drobné ovoce bych doporučil, až bude někdy víc sucho, vzít síto, půdu vykopat do hloubky takových 30 centimetrů a sítem prostě odstranit kameny větší než 1 - 2 centimetry.  Na takto vytvořených záhoncích olemovaných třeba do hloubky velkými kameny, aby se tam štěrk nedostal zase z okolí, potom několikrát za rok zasadit zelené hnojení a po vyrostení ho zarýt. Tak po dvou letech by tam měla být půda vhodná pro zeleninu a drobné ovoce. Vápnit a případně hnojit teprve potom.  Jabloně hrušně třešně, švestky toto nemusí, ale je třeba sadit polokmeny až vysokokmeny, zákrsky by tam asi uhynuly.

K vápnění bych přistoupil až v poslední fázi. Podstatné by bylo půdu "vylehčit" a provzdušnit. Velmi výhodné je použít dřevěné piliny(záměrně píšu dřevěné, ne z aglomerovaných desek) Vylehčení půdy je okamžité, piliny na sebe navážou část vody, Půda je lehčí. Následuje druhá fáze, půdu vyhnojit vyzrálým kompostem, uleželým hnojem, listovkou. eventuálně zeleným hnojením, a vápno až podle toho, co to s půdou udělá. Nejhorší, co můžete udělat, je současné vápnění a hnojení statkovými hnojivy. Odstraňovat kamení proséváním, považuji za zbytečné, stejně Vám tam "vystoupá" ze spodních vrstev jiné.