Po opadu listí révu dusíkatým vápnem nepoškodíte. Spíše jde o to, že aplikace DV na povrch je neúčinná. Je potřeba postupovat tak, že při rytí půdy ve skleníku vyhloubíte první brázdu, nasypete do ní příslušný díl DV a půdou z hloubení druhé brázdy zaklopíte. Další díl do další brázdy atd. Čím hlouběji jsou granulky DV, tím lépe. Když takto postupně zryjete celý skleník, povrch mírně utužíte (např poplácáním lopatou naplacato). a zalijete. Poté pokryjete půdu folií a folii zatížíte. Až vlhkost rozloží DV na kyanidovou a vápenou složku, tak folie zabrání odvětrání kyanidu a prodlouží jeho co nejdelší desinfekční působení v půdě. Na nadzemní desinfekci je DV neúčinné a je lepší vysíření (i vysíření réva v klidu snese, roztoči v její borce ale ne). Folii ze záhonku můžete sejmout už po 14 dnech, ale nic se nestane, pokud ji ponecháte do jara. Jediné čemu by bránila je promrznutí půdy ve skleníku (to má také jistý sanitární účinek v letech, kdy nepoužíváte DV).

Při použití DV "omylem" na záhonek, kde nutně ihned potřebujete něco sázet je možná "neutralizace" pomocí zálivky zelenou skalicí. Pokud se tedy bojít, že by se výpary kyanidu příliš přiblížily kořenům révy, pak můžete kořenovou zónu réví prolít 5%ním roztokem zelené skalice.

SfK.