Po četných dotazech jsem se zde rozhodl publikovat obecné informace obohacené o vlastní zkušenosti z úspěšného pěstování této neobyčejné rostliny, která proměnila naši zahradu v Přibicích na tropický ráj. (zdroj musov.cz oddíl rostliny) meffik(a)seznam.cz
Pěstování červenolistého banánovníku Ensete ventricosum „Maurelii“
Banánovník Ensete ventricosum má dvě základní formy – červenolistou a zelenolistou. Tento druh banánovníku pochází z tropických oblastí Afriky a varieta,,Maurelii“ je vyhledávána především pro svoji červenou barvu listů, i řapíky listů na kmenu jsou červené.
je to rychle rostoucí banánovník a v tropech má roční přírůstky i několik metrů, u nás ale těchto velikostí nedosahuje
rostlina jak v interiéru, tak zejména na terase nebo v zahradě vypadá luxusně a exoticky. Již mladá rostlina má velké atraktivní listy, silný, pevný kmen a působí mohutným dojmem
i když se na první pohled jedná o rostlinu velmi exotickou, je pěstování opravdu jednoduché.
Stanoviště
Rostlinu lze pěstovat jako nádobovou rostlinu celoročně v bytě, zimní zahradě nebo s letním umístěním venku na terase či balkoně. Vždy zajistíme rostlině maximální možné oslunění. Čím více má rostlina slunečního záření, tím intenzivnější je červené zabarvení listů. Při venkovním umístění rostlina preferuje stanoviště chráněné před silnými větry. Silný vítr může natrhat listy. Banánovník je možné po dobu vegetace vysadit přímo ven, nebo jej i s květináčem zapustit do záhonu. Banánovník může být ve venkovním prostředí pouze v období bez mrazů. Lze jej umístit ven cca počátkem dubna a to v nádobě, pokud by hrozily mrazy, je nutno jej na noc umístit dovnitř. Na podzim, těsně před příchodem mrazů, je nutné banánovník umístit dovnitř.
Půda
Půda musí být dostatečně propustná, humózní, zásobená vláhou a živinami. Velmi vhodné je vysazovat do směsi s velkým podílem rozloženého kompostu. Nevadí ani podíl jílu v substrátu. Substrát s převažujícím podílem těžkých jílovitých půd je na závadu, zejména v chladném období, kdy zůstává déle přemokřený.
Teplota
Minimální teplota k vegetaci je nad 10°C. Optimální teplota pro ideální růst je mezi 22°C – 33°C. Při teplotách nad 35°C zpomaluje růst. V období vegetačního klidu snese i teploty kolem 5°C. Při -0,5°C začínají omrzat listy. Kmen snese krátkodobě pokles teploty i na -5°C, nicméně při delším poklesu teplot pod -2°C dochází postupně k promrzávání kmene a následně i k jeho poškození.
Zálivka
Zálivka je velmi závislá na teplotě. Při teplotách do 10°C prakticky nezaléváme. V rozmezí 10°C - 18°C zaléváme jen velmi střídmě, nesmí dojít k promokření celého substrátu. Ten udržujeme jen mírně vlhký. 18°C - 25°C st. zaléváme již vydatněji, tak aby substrát nevyschl a nebyl více jak dva dny úplně promokřený. Při teplotách nad 25°C zaléváme extrémně vydatně. Nevadí mu ani prakticky rozbahněná půda. Zaléváme denně velkými dávkami vody.
Hnojení
Banánovník hnojíme pouze v době vegetace. Obecně platí, že čím vyšší teplota a zálivka, tím více lze banánovník hnojit. Obecně lze použít všechna univerzální hnojiva s vyšším obsahem dusíku. V době plné vegetace lze hnojit např. rozpustnými hnojivy jako kristalon start každý týden. Hnojení při výsadbě využíváme zejména způsob zapravení hnojiva přímo do substrátu. Tam lze přimíchat např. cererit nebo NPK (menší hrst na 10l zeminy). Tato hnojiva lze přisypat i několikrát během vegetace na povrch substrátu. Pokud nechcete myslet na hnojení v průběhu vegetace, tak lze použít pomalu rozpustná hnojiva. Velmi účinná jsou např. plantacotte, osmocotte nebo hydrocotte. Jejich výhodou je jednorázová aplikace přimísením do substrátu na jaře a výživný účinek trvá po celou dobu vegetace. Nevýhodou je vyšší cena.
Zimování
v našich podmínkách venku nepřezimuje. Rostliny je nutno umístit do vnitřních prostor, kde nehrozí mrazy. S menšími rostlinami v nádobách problém není. Ty lze umístit např. na okno. Pro zimování platí, že čím vyšší teplota, tím rostlina vyžaduje větší intenzitu slunečního záření. Pokud bude banánovník umístěn v teplotě kolem 10°C – 15°C je to optimální. Velké vykopané rostliny můžeme také zimovat nasucho – bez substrátu jen postavené např. na polystyrenové desce nebo jen tak postavené v krabici nebo v květináči (nezasypané). V tomto případě je optimální teplota 5-12°C. Banánovník zastaví vegetaci, listy je možno zakrátit nebo i úplně ořezat. Kořeny zakrátíme rovněž, protože postupně úplně zaschnou. Nutné je zachovat co nejnižší vzdušnou vlhkost. Po příchodu vyšších teplot z cormu (jakoby hlíza, ze které vyrůstá kmen), začnou vyrážet nové silné bílé kořeny). Banánovníky bez listů a jen s rašícími kořeny vysazujeme počátkem května na stanoviště. Pokud máme vhodné prostory jako např. verandu, folník nebo skelník, můžeme je nechat narychlit. Zasadíme do výživného substrátu a mírně začneme zalévat. Velmi záhy nastoupí ohromující růst.
Množení
Tato varieta rodu Ensete je zvláštní tím, že ji nelze množit generativně (semeny). Dospělá rostlina sice vykvete, zaplodí a vytvoří semena, ale z vysazených semen vyrostou zelenolisté rostliny. Tato rostlina navíc za svůj život nevytvoří žádnou odnož. Její množení je tak problematické. Jediný způsob množení spočívá v likvidaci vzrostlé a vitální rostliny. Rostlina se uřízne v místě, ze kterého vyrůstají listy (cormu). Není však zaručeno, že se to povede. Minimální průměr kmene pro tento pokus je 20cm optimální 50 a více cm. Rostlina se uřízne těsně pod místem, kde jsou ještě vidět letokruhy z listů. Pro jistotu se ještě vyřízne středem cormu rýha, která zabezpečí, aby nedošlo k prorostení původního středu novou rostlinou. Z této rány několik dnů bude prýštit míza, poté se tok mízy zastaví a rána začne zasychat. Následně se na pařezu začnou objevovat trhliny, které se budou postupně zduřovat. Ze zduřeniny se následně začnou vynořovat klíčky nových rostlin. Během dvou týdnů z klíčků narostou rostliny, které budou mít v místě těsně nad zduřeninou náznaky kořínků. Poté se rostliny s cca 3-5listy odřežou a nechají se zakořenit ve sterilním substrátu ideálně pro řízkované rostliny. Pro zabezpečení slušné ujímavosti doporučuji použít některý z práškových stimulátor např. AS1. V době zakořeňování je potřeba zařídit vysokou vzdušnou vlhkost a teplotu kolem 26°C. Proces množení je boj s časem, protože zduřenina začne velmi brzy zahnívat. Z tohoto důvodu bývá velké procento pokusů neúspěšné. Z našich zkušeností je nejlepší doba pro tento způsob množení konec března a v temperovaném skleníku. V odkaze musov.cz - rostliny - fotogalerie máme i fotky z vlastního množení. meffik(a)seznam.cz
