Rychlejšího nástupu plodnosti (4 rok) lze dosáhnout mezidruhovým křížením - tj. řízeným opylením kaštanu jedlého například pylem kaštanu japonského, obávám se, že je to v amatérských podmínkách nerealizovatelné.

Možné je také provést hřížení, bohužel s tím nemám osobní zkušenost, na svém pozemku kaštan zatím bohužel nemám , podle toho, co je o problematice napsáno je to ale docela divoká záležitost.

Hříží se totiž mladý naroubovaný jedinec na nizoučké podnoži..Výhonek, který roste ze štěpu se seřízne následující jaro na 2-3 očka. Vyrostou dva až 3 výhony, které se opět seříznou jako původní výhon. Druhý rok po roubování je možno začít s hřížením, ale je údajně výhodnější, pokud je počet výhonů vyšší, aby bylo možné postup s odřezáváním výhonů opakovat ještě 1-2 roky. Výhony, které budete odnožovat musí být dosud zelené a nezdřevnatělé. Optimální období je  20.5- 10.6. Vybírají se výhony středně silného vzrůstu, aby zaškrcení nebylo příliš silné a aby probíhalo zvolna. Při rychlém a bujném růstu prý může dojít k zlomení hřížené části v místě zaškrcení. Na vybraných výhonech se do výšky asi 20 cm odstraní listy a jejich báze se omotá dostatečne pevným ocelovým drátem formou dvou smyček.  Omotání by se mělo provádět pod očkem nejspodnějšího listu a nemělo by být příliš silné, naopak spíše volnější, aby zaškrcení mohlo postupovat spolu s vývojem výhonu. Výhony sa přihrnou jemnou zeminou o Ph 4,5 až 5,5 pH. Je možné přidat písek a rašelinu, pokud je potřebné srovnat PH a nebo zeminu provzdušnit. Přílišná vlhkost vyvolává špatné dozrávání kořenů, ty jsou pak bělavé, křehké a tenké. V dobré a sypké půdě vznikají naopak vláknité kořeny s mohutným systémem kořenových vlásečnic.

Výhon postupně sílí a drát zaškrcuje vodivé struktury, zařezává se do kůry, zastavuje se vedení živin a auxinů z listů směrem dolů, nad zaškrcením vzniká kalus a z něj roste kořenový systém.  Pokud roste výhon příliš rychle je nutno jej zaštípnout (vrchol:-)), dodatečně navršit zeminu, nebo podepřít výhony, aby sa vlastní váhou a větrem nezlomili v místě zaškrcení. Po opadání listů na podzim, je možné začít s oddělením zakořeněných hříženců. Zemina nakopcovaná okolo výhonů se odstraní a ty se jednoduše odlomí v místě zaškrcení.

Ve Francii se toto provádí během zimy v našich podmínkách je lepší počátek jara. Zakořeněné hřížence se vysadí do školky a seříznou na 15 až 20 cm. Ve školce se pěstují 2 roky.Pokud se provádí výsadba na konečné stanoviště je nutné zajistit podmínky jako ve školce, jinak je kořenový systém nedostatečný a hřížence zajdou. Obecně je tato metoda ale označována jako podstatně méně efektivní, než roubování