Ing. B.Valenta, Příprava domácích vín, 1966:
(Ke stažení na netu).
(Rp. na 5l. p.Valenta celou tu příručku napsal pro 5l okurkové láhve)
Pro přípravu domácího trnkového vína používáme zralé, nejlépe namrzlé plody. O zralosti je nutno se přesvědčit ochutnáním, protože tmavě modrá barva trnek není dostatečným důkazem.
S výhodou používáme trnky hlavně jako přísadu do jiných, chuťově nevýrazných vín (např. hrušky), nebo do špatně se čistících (kalných) vín (např. jablka).
Z čerstvých trnek dostaneme víno jasně červené, ze sušených trnek hnědočervené.
I. postup
2,5 kg zralých, popřípadě namrzlých trnek se zbaví stopek, očistí v tekoucí vodě, rozmačká a spaří 2,5 l vroucí vody. Směs se asi 15 minut povaří na mírném ohni (nebo lépe ve vodní lázni podle obr. 3) a za horka prolisuje. V horké šťávě se za míchání rozpustí 20 Dg krystalového cukru a 1/2 balíčku živné soli. Po vychladnutí se přidají vzklíčené kvasinky a mošt se ponechá v kvasné nádobě uzavřené kvasnou zátkou asi 3 dny zakvasit. Potom přidáme za míchání polovinu roztoku 1,3 kg cukru v1 l vody a asi za týden zbytek cukerného roztoku.
(Vždy promíchat a uzavřít kvasnou zátkou!)
S poslední dávkou, je-li třeba, se mošt doplní převařenou vodou na požadovaný objem. Po skončeném kvašení, když přestanou unikat bublinky kysličníku uhličitého a roztok se jasní, víno stočíme, ponecháme ustát a plníme do lahví.
Poznámka
Při použití nezralých trnek zůstává víno kalné po celou dobu kvašení a nevyjasní se prakticky ani několikerým přetáčením a stáním. Vždy před použitím je třeba trnky proto ochutnávat, a jedině tak posoudit zralost.
II. postup
2,5 kg zralých nebo lépe namrzlých trnek zbavených stopek se očistí v tekoucí vodě a
bez rozmačkávání spaří 2 l vařící vody. Po vychladnutí směs vlijeme do kvasné nádoby, přidáme vzklíčené kvasinky, 1/2balíčku živné soli, 1/3objemu roztoku 1,5 kg cukru v1 l
vody, mošt promícháme a nádobu uzavřeme kvasnou zátkou. Vždy za týden se přidá po dalších třetinách zbývající cukerný roztok. Po skončeném kvašení, kdy trnky klesnou ke dnu víno se vyjasni a přestanou unikat bublinky kysličníku uhličitého (v celém průběhu kvašení se trnky ponechávají v moštu), několikrát přetočíme vždy po několika dnech stání v uzavřené nádobě a plníme do lahví.
III. postup
2,5 kg trnek spaříme 2 l vařící vody, krátce povaříme, po vychladnutí přelijeme do kvasné nádoby, uzavřeme kvasnou zátkou a ponecháme zakvasit. Několikrát denně nádobou zamícháme a asi za týden směs vylisujeme. Do moštu přidáme 1/2balíčku živné soli a vzklíčené kvasinky.
Dále postupujeme stejně, jak je uvedeno u předchozích postupů
IV. postup
1,5 kg sušených trnek se omyje v tekoucí vodě a dále postupujeme podle jednoho ze tří výše uvedených způsobů.
V. postup - příprava dezertního vína
a) k již hotovému vínu, vyrobenému podle některého z výše uvedených předpisů stočenému s kvasnic, přidáme 0,5 kg krystalového cukru a ponecháme v nádobě uzavřené kvasnou zátkou stát další měsíc. Po přetočení a ustátí plníme do lahví.
b) k moštu vyrobenému jedním zvýše uvedených postupů se hned na začátku po bouřlivém kvašení přidá o 0,5 kg cukru více, než je předepsáno.
*
Rp. na trnkové likéry jsou spousty. Záleží na chuti výrobce a jeho okolí proto těžko něco opisovat a radit. Já jsem od všech těch ochucení postupem času ustoupil a používám u takových ratafií jen základní surovinu, neutrální líh, vodu a cukrový sirup.
Jinak se u takových výrobků nejvíce koření klasicky skořicí, hřebíčkem, vanilkou, muškatovými oříšky, květy, novým kořením, citrusovými slupkami, atd., atd.
Ale osobně se mi to neosvědčilo. Myslím si, že takový typ výrobku by měl chutnat jen po konkrétním ovoci.
Beru to taky jako nejkvalitněji a nejchutněji zakonzervovaný vitamín a zdroj cenných minerálních přírodních látek apod...
Rafael.
