Muchovník - žloutnutí listů



host - 174.166 (?)
5.1.2010 17:26

Kousek pravdy máte, Pepíku. Zahrada našich předků, tak, jak píšete, je určitě zdravější místo k životu než túje s anglickým trávníkem, ale permakultura je dotažená ještě kousek dál, není to to samé. Hlavně v hospodářství kdysi bývala šílená dřina. To by dneska už nikdo dělat nechtěl. Takže permakultura hledá způsoby, jak práci usnadnit, jak  "zapřáhnout" přírodní zákony, aby pracovaly pro člověka. Hanča

Umístění příspěvku v diskuzi
Připojit reakci

stavba, energie, topení, paliva, voda a odpady, sítě, interiér a dílna
   Předchozí příspěvky  |  1,  2   
                     
host - 174.166 (?), 3.1.2010 0:44

Co je to permakultura?
Permakultura je pojem, který zatím není příliš známý. Jedná se o styl vytváření nejen zahrad, ale veškerého prostředí ve kterém člověk žije, způsobem, který je trvale udržitelný a stále se obnovující.

Permakultura se dá v podstatě uplatnit v jakémkoliv měřítku pro zahrady, lidská obydlí, farmy, obdělávanou půdu, balkony, vodní plochy, výrobní procesy, ….. Je to nový způsob myšlení, tvořivý, inteligentní a uvědomělý design, měnící současné neefektivní a destruktivní formy, jimiž si lidstvo zajišťuje své životní potřeby a využívá planetu Zemi. Hlavním cílem je zajistit blahobyt člověka tak, aby to nebylo na úkor ostatních lidí, životního prostředí, rostlin a zvířat. Anglické slovo „permaculture“ se skládá ze dvou slov – permanent a agriculture. „Permanent“ znamená permanentní, trvalý. Neznamená to však pouze trvale udržitelné zemědělství, ale také permanentní kulturu, protože žádná společnost nemůže přežít bez trvale udržitelného a etického využívání krajiny.

Základní principy permakultury zůstávají stejné po celém světě, ale mění se použité techniky podle klimatu, složení půdy, dostupných zdrojů a v neposlední řadě podle potřeb lidí, kterým má design sloužit.


Základní principy permakultury

- Respektování přírodních zákonů

- Etické zacházení s přírodními zdroji

- Využití zdrojů místně dostupných

- Péče o planetu

- Péče o lidi

- Spojování více prvků ve fungující celek

- Maximální efektivita při minimální vložené energii

- Rozmanitost a originalita

- Kladný a tvořivý přístup k řešení problémů

- Dělení se o nadbytečné zdroje

- Produkování jen recyklovatelného odpadu

- Snaha učinit život radostnějším a jednodušším



Kořeny permakultury

Tento koncept vznikal v sedmdesátých letech dvacátého století v Tasmánii a Austrálii. Zakladateli jsou Bill Mollison a David Holmgren. Permakultura je tedy designérský systém pro navrhování trvale udržitelných umělých produkčních systémů a lidských sídel. Vychází z pozorování přírodních systémů a z moudrosti tradičního zemědělství, staví ale také na moderním vědeckém a technickém poznání. Lidé dělají to co dělají, protože to tak dělají všichni ostatní. Nové je obvykle přijímáno s nedůvěrou, proto je potřeba umožnit každému možnost informované volby, nezávisle na převládajícím názoru veřejnosti.
Zakladatelé permakultury vydali v roce 1978 první knihu, nazvanou Permaculture One. 

Kdo a kdy permakulturu uplatní?

Ve chvílích, kdy je člověk zaplaven informacemi o tom, jak špatná je situace se životním prostředím, škodlivinami v potravinách, či stavem světa celkově, lze pozorovat tři základní reakce:

1) ignoruje skutečnost a doufá, že se to týká někoho jiného

2) uvědomí si problém, ale propadne depresi

3) uvědomí si problém a začne něco dělat – a právě zde se uplatní permakultura.

Permakultura je návod, technika, způsob myšlení i životní styl v jednom. Je to na etice založený designérský systém, spojující dobré bydlení s bezpečnou produkcí potravin a estetikou, zahrnující též společenské a finanční stránky. Je na každém z nás, co z toho se rozhodneme uplatnit v našem každodenním životě. Lze ji použít i v tom nejmenším rozsahu, ale i v celosvětovém měřítku. Vědci se stále dohadují, kolik toho naše planeta ještě snese, ale dříve či později bude přechod na něco jiného (ať se tomu bude říkat jakkoliv) v zájmu přežití lidstva jedno z nejlepších řešení. Skromným začátkem jsou již dnes např. rodové statky, biofarmy a komerční ekologické pěstování plodin. To celé je možné jen proto, že si dostatečně velké množství lidí uvědomilo dopad chemických postřiků na kvalitu jídla a zdraví. Ale ani to není vrcholné řešení, metody permakultury jdou totiž ještě o pár kroků blíž k dokonalosti. Je to taková malá revoluce, která začíná u vašeho domu, ale má sílu změnit svět.

Chytře vymyšlené

To úplně nejlepší na permakulturním designu je, že se nesnaží lidi nutit k něčemu jen proto, že je to dobré pro životní prostředí. Tak by to opravdu nefungovalo, neboť je v lidské povaze sledovat vlastní zájmy na prvním místě, za každou cenu. Tvůrci permakultury to dobře věděli, proto vymysleli něco, co každý bude dělat hlavně pro sebe, pro vlastní dobro a zisk. Všechny permakulturní techniky jsou totiž levnější než ty ostatní, snadno aplikovatelné i pochopitelné, jejich použitím se šetří čas, práce i peníze. Ochrana a zlepšování životního prostředí je jako bonus – něco, co je přirozeným a nedílným vedlejším produktem permakultury.


Další dobrá zpráva je, že permakultura je zdarma, k dispozici kdykoliv a kdekoliv pro každého. Můžete začít hned, třeba na balkóně. Informací o postupech je bohužel dostatek hlavně v angličtině, na internetových stránkách a v mnoha zahraničních knihách a časopisech.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
host - 6.16 (?), 5.1.2010 13:15

Já bych tu definici permakultury trochu zkrátil.Skrze stohy anglicky psané liteatury (padlo na to kus lesa) jsme se vrátili s velkou slávou k hospodaření našich rodičů a prarodičů.Zahrada dříve nebylo nic jiného než kus (někdy ohrazené) louky s vysazenými ovocnými keři a stromy.V blízkosti domu býval zeleninový záhon.Zahrada se 2x-3x za rok kosila, aby bylo seno pro zvířata.Stromy dávaly příjemný stín a taky bránily vypalování trávníku.Pak jsme se po vzoru tzv.vyspělých států vrhnuli na anglický trávník a tůje.Nyní se zase vracíme k české zahradě.Inu, život jde v kruzích.Pepík

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
host - 174.166 (?), 5.1.2010 17:26

Kousek pravdy máte, Pepíku. Zahrada našich předků, tak, jak píšete, je určitě zdravější místo k životu než túje s anglickým trávníkem, ale permakultura je dotažená ještě kousek dál, není to to samé. Hlavně v hospodářství kdysi bývala šílená dřina. To by dneska už nikdo dělat nechtěl. Takže permakultura hledá způsoby, jak práci usnadnit, jak  "zapřáhnout" přírodní zákony, aby pracovaly pro člověka. Hanča

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
1,  2   
zahrada.cz
DŮMACHALUPA.cz
Po zateplení domu problém s hlodavci na půdě -> jak jim zamezit lézt mezi polystyrenem a hrubou?8:04
Nářadí pro průklest vysokých stromů25.4.2024
Nářadí pro průklest vysokých stromů25.4.2024
Nářadí pro průklest vysokých stromů24.4.2024
Nářadí pro průklest vysokých stromů24.4.2024
Nářadí pro průklest vysokých stromů23.4.2024
Další příspěvky > 
O nás | Reklama | Podmínky užívání | Kontakty
(c) Lupo Media s.r.o. 2001 - 2024
DŮMACHALUPA.cz
statistika