Aby jste dostal kyselý substrát, musel by jste vstupní surovinu fermentovat anaerobně. Pokud to má probíhat intenzivně (a ne po desítky let jako v přírodě) je to v amatérských podmínkách "ten smradlavý způsob špatného vedení kompostu". V profesionálních podmínkách je to bioplynová stanice, kde je zápach omezen jednak volbou netanogenních bakterií a v druhé řadě jímáním bioplynu a jeho spalováním na nepáchnoucí směs páry a oxidů.

V amatérské praxi je nejlepší prvotní fermentaci provést aerobně s dostatečnou vlhkostí a následně "mladý kompost" prolít síranem amonným a dávat pod borůvky jako mulč bránící vysychání pod to rozhozené čisté kyselé rašeliny.

Jinak k ekologickému přístupu na omezení používání těžené rašeliny asi toto. Zhruba 90% těžené rašeliny skončí jako palivo a zbylých 10 procent jsou málo výhřevné nadložní skrývky. Jestliže snížíme spotřebu rašeliny pro rekultivace a zahradnické účely o 20%, tak v objemu těžby se to neprojeví ani těmi exaktně matematckými dvěmi procenty, protože levné nadložní vrstvy někteří nakoupí výhodně pro účely spalování = vyrobí více CO2 za méně peněz.

Proto je možná nejrozumnější, odebírat vhodnou biomasu a kompostovat ji klasicky pro všeobecné použití na celé zahradě.

SfK