Pro transport škodlivin je potřeba mít podmínky. Jednak musí docházet neustále k doplňování nějakého transportního média a druhak musí být transportní médium schopné dojít od bodu A do bodu B. Jsou dvě v zásadě transportní média - vzduch pro aromatické látky, které se odpařují a pak voda pro látky ve vodě rozpustné. Vzhledem ke studni Vás médium zvané vzduch nezajímá. Voda, pokud je podlaha skladu suchá nemá šanci v bodě A nabrat škodliviny a v bodě B (tedy studni) se s nimi objevit. Horší to bude ale u podstavců pod IBC. Pokud nemáte nad nádržemi stříšku pro jímání dešťovky, pak jedna z transpostních podmínek je splněna. Druhou podmínkou je, že rozpouštědlo musí být schopno škodlivinu z podkladu uvolnit. Ale například karboxylové kyseliny se nemohou uvolňovat, pokud je povrch alkalický (nabílený vápnem). I když se uvolní, nemusí doputovat až do bodu B, protože může v ornici a podloží dojít k jejich odbourání nebo vysrážení. I v případě, že se dostanou do studny, nemusí dosáhnout meze škodlivosti při použití jako vody zálivkové.

Osobně bych asi nepodléhal panice, Koupil bych si malý pytel páleného vápna, vyhasil bych jej a na měsíc uložil s přebytkem vody (až na jaře, aby nepřemrzlo). Poměsíci bude vápno krásně hladké a bude možné z něj namíchat kvalitní vápenné mléko, kterým pražce krásně ošetříme (natíráním, postřikem, poléváním,...). Prosytit vápenným mlékem lze i okolí, kde dochází k vsakování dešťové vody omývající pražce. No a na záhonky zase co nejčastěji používat čerstvý hnůj s přebytkem čpavku (např i vepřová kejda), který podporuje odbourání většiny škodlivin (vyjímku tvoří těžké kovy jako je olovo, rtuť aj.).