Hyacinty - množení

Dobrý den pane Vilím. Popíšu Vám metodu, kterou zahradníci dříve množili a možná, že i množí hyacinty. Je však poměrně náročná na precisnost a jisté vybavení. Speciálně vytvarovaným nožem se vyřízne tzv. podpučí, což je vlastně místo, ze kterého vyrůstají kořeny. Musí se vědět jak a kde ho vyříznout. Rána se zasype přípravkem proti zahnívání. Potom se cibule skladují a v místě toho vyříznutí se začnou vytvářet zcela malinké cibulky. Tyto se po čase oddělí a dále dopěstovávají. To trvá minimálně dva roky. Rovněž je možné cibuli rozříznout na díly jako pomeranč a také se na bázi začnou vytvářet maličké cibulky. Jen v menším množství. Pokud máte jen jeden kousek, je to zřejmě riskantní. Proto se dnes množí meristemem. Ve Vašem případě bych nenechal na stvolu vytvořit květy, ale jejich odstraněním bych se snažil rostlinu přinutit k dělení. Výsev semen se používá při získávání nových kultivarů. Asi tak. Stanislaw.

Vaše odpověď mi přinesla více otázek, než-li odpovědí, ale velmi za ni děkuji. Na netu jsem vesměs získal informace na téma, hyacinty = to nejde. Teď už vím, že to půjde. Jen ještě nevím přesně jak. Jak píšete, musí se vědět kde a jak vyříznout. Takže neví někdo, kde a jak vyříznout???

Rozkrájet cibuli mi nepřijde nijak efektivní, ale rozhodně to též zkusím na nějakém hyacintu, kterého mám více cibulí. Měl bych cibuli rozkrájet tak na 6 dílů, nebo více? Jak velké by měli ty jednotlivé díly být? Mám řezat teď v době vegetačního klidu nebo na jaře v době, kdy se cibule probouzí k životu? Teď v době vegetačního klidu mi to přijde logičtější... ale možná...

Máte pravdu, mám jen jeden kus. Koupil jsem si tři cibule odrůdy Gipsy Princess (žlutý hyacint), dvě cibule vykvetly skutečně žlutě, ale ta třetí je jiná. Její květy jsou rezavě nahnědlé, takovou barvu jsem ještě u hyacintů neviděl! Možná je to mutace Gipsy Princess, nebo také jen záměna za jinou odrůdu, kterou však nemohu nikde najít. V každém případě to chci rozmnožit, jen nevím jak.

Co se týče výsevů, ty se používají pro zisk nových kultivarů... přesně o to mi jde. Mým snem je vyšlechtit černý hyacint. Odrůdy Kronos a Woodstock k tomu maji relativně slibné predispozice, jejich vzájemným křížením bych mohl (možná - určitě budou heterozygotní, takže bůh ví, jak se to geneticky rozštěpí) získat něco velmi tmavého. I když tak jednoduché to určitě nebude.

Jen tak mimochodem, nešlechtí u nás někdo hyacinty? Za praktické rady budu velmi vděčný.

Pan Šrot k vašemu problému uvádí:
V červnu nařízneme vyndané cibule třemi řezy (do hvězdice) odspodu až k místu, kde je cibule nejširší. Rány zasypeme práškovitým dřevěným uhlím a uložíme do teplé místnosti (24-26 stupňů) s vysokou vzdušnou vlhkostí (85-90%). Koncem října vysazujeme cibule i s drobnými cibulkami, které se zatím u řezných ran vytvořily. Drobné cibule sklizené v příštím roce vysazujeme a pěstujeme pak ještě po 3 roky, než dorostou a jsou schopny kvést.

Aha. Tak to jsem vhodný čas již propásl. Tož vegetativní množení bychom měli, teď to generativní.

Zajímalo by mě, až koncem jara získám semena, zda je mám vysévat ihned, nebo počkat až do dalšího jara, mezitím semena někde uskladnit (třeba v lednici?). Řekl bych, že vhodnější bude výsev ihned. Nezkoušel to zde již někdo? A jaké jsou zkušenosti?

S výsevy cibulovin mám určité drobné zkušenosti, respektive vyséval jsem narcisy a vycházel jsem při tom z informací, které jsem získal na výborném skotském skalničkářském webu. Takže: semena po uzrání skladovat v jemném písku a před výsevem je oddělit přesátím, lednice není asi úplně nutná. Výsev koncem léta, Ian Young s oblibou provádí první závlahu vždy 1. září. Přes zimu držet v chladném skleníku (on nechává výsevy pod širým nebem, ovšem v Aberdeenu je trochu jiné klima...), brzy na jaře se objeví listy semenáčů. Důležitá je hloubka výsevu, tím se dá ušetřit nějaký ten rok potřebný pro dopěstování do květuschopné velikosti, a ta je pro každou cibulovinu specifická. Narcisy, krokusy apod. se sejí do hloubky 5 - 7 cm, zatímco řebčíky jen centimetr pod povrch zeminy v květináči. U hyacintů to budete muset vyzkoušet - polovinu semen nasít do hloubky, druhou pod povrch, klidně do stejného hrnku.

Výsev je dobré nechat v klidu třeba dva roky, je zbytečné přesazovat hned první léto, když zežloutnou listy. Přes léto se květináč nechá vyschnout, na podzim se jednou nebo dvakrát zalije, další zálivka přijde až při objevení se listů, což může ve skleníku být v únoru, možná dříve.

Ještě k substrátu - ti Skoti používají na skoro všechno univerzální směs, složenou ze dvou dílů drnovky, jednoho dílu listovky a dvou dílů ostrého štěrku o zrnitosti 6 mm, ale to asi nebude esenciální, a dost hnojí draslíkem, samozřejmě pouze za vegetace. Tak hodně štěstí.

T.