Další část teorie:

Soudí se, že horká sušší jara urychlují vytváření stroužků, zatímco chladný průběh podporuje rozvoj květenství.

Taky se soudí, že samotná tvorba stroužků a tvorba pacibulek je kontrolována stejným hormonálním signálem.

Dále se ví, že intenzita vernalizace / jarovizace podstatně ovlivňuje, jak ochotně a rychle půjde rostlina do květu.

Co je známo o rostlinných hormonech, tak podstatnou roli zde hraje giberelin, který mimo jiné stimuluje kvetení dlouhodenních rostlin (a už dlouho jej přesně na to květinářský průmysl používá)

O giberelinu se dále ví, že oddaluje nástup finální fáze života rostliny (oddaluje tvorbu hlíz u brambor, tvorbu stroužků u česneku, prodlužuje zelenou fázi života rostliny) - a teď se právě spojuje několik informací, co jsem sem napsal už dříve (takže modří už vědí)

Teď o nepaličákách:

Technicky existují ještě semi - bolting česneky, které někdy kvetou a jindy ne. Impuls, který je vede k vykvetení, je třeba intenzita jarovizace (síla mrazu, kterým projdou) nebo jiný stres (hele, jak to dává všechno smysl)

Opravdové nepaličáky jsou ty, které opravdu nekvetou ani při vystavení běžné zimě.

A bohužel, aspoň co vím, neexistuje metoda, která spolehlivě vede k jejich květu...

... to ale neznamená, že sem tam občas se to třeba nepovede, zvlášť, kdyby to zkusil větší počet lidí v různých podmínkách. kdyby se někdo do podobného pokusu chtěl pustit, znamenalo by to:

Na podzim zasadit stroužky těsně pod zem (aby dostaly co nejvíc zabrat)

Pořádná mrazivá zima, ideálně střídaná oblevami (stres, opakovaný)

Když se vrátím ještě ke giberelinu a stimulaci květu, tak při aplikaci na česnek nastoupila tvorba květního stvolu přibližně za 60 dní