Zkuste si přečíst např. článek z roku 2012:

To nikdo nepamatuje ani o tom nikdo neslyšel, že by mohl česnek zmrznout. A stalo se. A právě letos, kdy se výrazně zvýšily plochy osázené česnekem. Plodina, s níž v minulosti byly problémy snad pouze s odbytem, odmyslíme-li háďátko, najednou zklamala. Objevily se názory, některé dokonce byly publikované v celostátních médiích, že česnek ničí houbomilka, háďátko, plíseň nebo hniloba. Poslední jmenované se objevilo ve zprávách na ČT1 ve čtvrtek (5. 4.) večer. Skutečný důvod je jednoduchý – česnek byl poškozen mrazem tak silně, že v některých porostech není ani jediná živá rostlina. Odumřelé rostliny jsou v zemi napadány saprofytickými organismy. Tyto organismy nenapadají ani nijak nepoškozují živé rostliny. To právě vede laiky k názoru, že byl česnek poškozen nebo zničen právě těmito organismy, lidově označovanými za plísně či hniloby. Ty ovšem na česnek nastoupily až po jeho odumření.

Co se to ale letos stalo? Vždyť silné holomrazy nejsou velkou výjimkou a přitom jindy česnek nezmrzl. Začátek zimy až skoro do konce ledna byl hodně teplý, takže česnek už začal růst, což ale také není až tak výjimečné. Výjimečné bylo to, že silné mrazy bez sněhu zastihly česnek nikoliv ve „spánku“, kdy by mu neublížily, ale v době vegetace. A při ní je česnek na mráz citlivější. Tuto teorii podporují některé skutečnosti. Vůbec nebyl poškozen česnek ve vyšších polohách, kde byl i v lednu sníh, takže česnek v zemi „spal“. Méně byl poškozen česnek na zastíněných místech, kde chladnější půda brzdila jeho růst, rovněž hlubší výsadba zpomalovala jeho probouzení. Porosty z hodně pozdní výsadby (poslední dny roku nebo začátek ledna) nestačily do mrazů přijít do vegetace, proto zůstaly nepoškozené nebo jen s minimálními ztrátami.

Které části rostliny byly zasaženy nejvíce? Nejcitlivější jsou kořenové špičky. Jejich poškození se nachází i u porostů zdánlivě nezasažených. Pokud zůstalo jen k namrznutí kořenových špiček, dá se očekávat podle intenzity poškození nějaký výnos. Daleko horší je to u namrzlého podpučí. To je místo odkud vyrůstají dolů kořeny a nahoru listy, případně stonek u paličáků. V tomto případě rostlina postupně uhyne, protože listy ztratily výživu. Na počátku ještě listy narůstají ze zásobních látek, česnek se ukazuje v řádcích, postupně však žloutne a mizí. Z uvedeného je zřejmé, že mráz nejméně poškozuje listy, ale pokud zničil podpučí, tak zdravé listy stejně nemohou samy o sobě žít. Měla-li rostlina před mrazy listy nad půdou, došlo často k jejich připálení. To způsobil mráz v součinnosti se slunečním zářením. Ve stínu zůstaly listy nepoškozené.