Ako strihať?

Několik reakcí na prezentovaný způsob ostřihání broskvoňky se sešlo a já bych chtěl na ně zareagovat a odpovědět v chronologickém pořadí, jak postupně přicházely.

Pan host 235.249 : Vy máte máte dlouhodobě konzistentní názory, upřednostňuje přirozený téměř bez-zásahový růst stromů. Z Vaší dílny by vzešly podobné ovocné stromy, které vídáme v alejích okolo silnic. Inu proč ne. Ale pozor - broskvoň je trochu specifický strom - nestřihaná broskvoň bude charakteristická dlouhými tenkými vyholenými větvemi a ve vrcholové části hustou změtí tenkých větviček s krnící obnovou plodného dřeva. Pro mne - nic moc! (V případě zájmu zde mohu příští týden, po plánované návštěvě tchánovy zahrady uveřejnit fotky typického představitele takovéto přirozené a lidskou rukou netknuté broskvoně).

Pan Rony : u broskvoní asi preferujete tvar vřetenově kulový, se středovou terminální částí. Vzhledem k růstové schopnosti broskvoní obnovovat letorosty bych se trochu obával tendence stromu k zahušťování středu koruny a slabého přístupu světla do těchto partií s dopadem na horší podmínky pro vyzrávání plodů.  Proto osobně upřednostňuji (pouze u broskvoní) otevřenou korunu, resp miskovitou korunu menší rozlohy.

Paní Lída a pan rostislavik : Potěšil mne Váš souhlasný názor na znázorněný způsob střihu stromku!

Pan Vysloužil : V komentáři k fotografiiím jsem uvedl, že cílem současného řezu je zapěstovat čtyři nosné kosterní větve. K tomu nyní doplňuji známé doporučení, že tyto kosterní větve by měly mít v ideálním vzájemné úhlové postavení cca 90° a vzájemný výškový rozestup tak, aby dvě sousedící větve nyvyrůstaly z kmínku ve stejné výšce. Dále jsem stručně uvedl, že výchovný řez stromku jsem rozdělil na dvě etapy. Letos by se řezem zúžil počet perspektivních větví z celkového počtu asi 15-ti na osm (viz. foto). V příštím roce by se z ponechných osmi větví vybraly konečné čtyři nejperspektivnější, zbylé by byly vyřezány. Jedná se tedy o dvouletý výchovný proces. Nemyslím si, že po letošním celkem radikálním sestřihu a odebrání nadpolovičního počtu pupenů by některá z ponechaných osmi větviček strádala nedostatkem výživy, naopak lze očekávat u všech dostatečně silný růst a potřebné zesílení ke konečné selekci v příštím roce. Stromek nebude mít v konečné podobě dvě patra. Doporučený termín řezu jsem uvedl na přelom duben/květen, což koresponduje s dobou květu, resp. odkvětu.

Všem Vám děkuji za reakci, názor a připomínky!

Nemáte tak úplně pravdu. Vím že broskev roste jinak než jiné stromy, ale není to tak jak popisujete. Broskvoň sama o sobě vytváří hezkou korunu, ale jakékoli silnější zkrácení toto naruší (včetně toho hned po výsadbě) a výsledek je nepravidelná přehuštěná koruna. Daleko lepší je mírnější řez kde se odstraňují především slabé, špatně rostoucí a případně nemocné větvičky. Ale klidně dejte fotku.

Dobrý večer Gipsy! Snažím sa Vám poradiť na základe vlastných skúseností. Broskyne pestujem od r. 1986. Uprednostňujem koruny so stredníkom. Škoda, že ste v minulej sezóne neodstránil spodné konáre z kmienikov. Napr. na snímke vľavo hore Vám vychádza priveľmi vysoký kmienik, vľavo dole naopak nízky. Nechcem opakovať, čo som Vám už písal: Broskyňky z nedostatku výchovného zásahu (=vylomenie alebo odstrihnutie nevyhovujúcich výhonkov) a pravdepodobne aj z titulu nedostatočnej výživy vytvorili vlani korunky z tenkých výhonkov("metly"). Ak ich v tomto roku zaťažíte úrodou, stromky ešte viac zababčia a budete z toho smutný.(Výnimka je vľavo hore, kde sú pod ostrým uhlom 3 silnejšie výhony). Ak chcete solídne koruny, ktoré unesú kôš broskýň, musíte v prvých 3 rokoch výchovným rezom vypestovať dostatok dreva. Škoda, že ste im na jeseň nedal hnoj či kompost. Čím menej púčikov na stromkoch teraz necháte a čím skôr to urobíte a nebudete čakať do mája, tým skôr Vám z týchto púčikov vyrazia mladé výhonky, z ktorých si vyberiete tie najsprávnejšie, aby bola korunka trojrozmerná a pokúsite sa v tejto sezóne vypestovať poriadne koruny. Mladý stromček sa s rezom koncom marca či začiatkom apríla vyrovná dobre, garantujem Vám, že sa rany zhoja bez následkov. Ak chcete stromček povzbudiť v raste, nečakajte ešte 2 mesiace. Tenké konárky by som odstránil a tie hrubšie by som skrátil ešte o niečo viac ako Vám radí Wimpi. Rozhodujte sa správne. Držím Vám palce! Paľo

Dobrý deň,

ako čítam svoj príspevok zisťujem, že som obrázky nepopísal jednoznačne, aj keď sú pomenované. Prvé 2 sú foto jednej nektarinky, druhé 2 sú foto broskyne a tretie 2 sú foto marhule, ktorú som dal do diskusie o broskyniach, aby som nezakladal zbytočne novú tému. Včera som opäť obzeral tieto stromčeky a stále nemám riešenie pre nektarinku (prvé 2 foto). Myslíte, že ju mám skráťiť radikálne nad prvými dvoma konármi? Oproti nim sú dva 2-3 centimetrové konáriky, je možnosť, že by zosilneli natoľko, aby sa z nich dali spraviť kostrové konáre. Na štiepenie konárov si netrúfam. Aj keď to nevidno, okolo stromčekov nie je trávnik, ale namulčovaná tráva. Ďakujem za podnety

Předpokládám, že nektarinka je ten stromek uvázaný ke kůlu. U tohoto stromku se vám vůbec nezaložil pěkný základ budoucí korunky a stromek se vytahuje do výšky jako topol. Jak asi sám tušíte, pokud byste stromek nyní nesestřihl a ponechal vlastnímu životu, vytvoří se nevzhledná nesymetrická korunka, nasazená na vysokém kmínku. Korunku stromku je proto nyní potřebné zapěstovat znovu a lépe. Řešením je donutit stromek, aby na úrovni spodní dvojice větví z kmínku narašily další nové výhony. Toho dosáhneme tak, že odbereme stromku celou vrcholovou část a silně zkrátíme zbylé boční větve. Tím dosáhneme "silové" převahy kořenů nad počtem větevních oček, na což by stromek měl zareagovat vyrašením ze záložních oček na kmínku. Naší snahou bude donutit stromek, aby z jeho kmínku narašily nové silné větvě na opačné straně a těsně nad úrovní dvojice spodních větví (vyznačeno žlutě na obrázku č. 1). Bohužel z fotografie nejsou zřejmé výškové dispozice a vzájemné výškové rozestupy větví, proto předpokládám, že spodní dvě větve vyrůstají asi 70 cm od země a ty další dvě silnější větve nad nimi ve vzdálenosti asi dalších 50 cm. Dále předpokládám, že nasazení koruny ve výšce kmínku cca 70 cm je pro majitele stromku vyhovující. Napadají mne dvě možné varianty řezu, vyznačené na obrázcích č. 2 a 3. Na obrázku 2 je mírnější varianta střihu, která ale nedává úplnou jistotu, že nám potřebné větvičky ochotně ihned vyraší v potřebné partii. Navíc ponechaná vrcholová větev je nasazena myslím příliš vysoko, takže by se stala v budoucnu přednětem úvah o jejím odstranění. Varianta střihu na obrázku č. 3 se mi jeví jako lepší (i když riskantnější) a osobně bych se k ní přiklonil, pokud bych měl takový stromek ve své zahradě. U jiného ovocného stromku, než u broskvoně bych si ale takto rázem korunku sesadit netroufl.

Tento strom je broskyňa, uvažujem o reze podľa obr.2., na mieste ako ste označil žltou potrebu konárov, konáriky boli, ale odumreli. Vzdialenosti zhruba odpovedajú. S variantou na obr.3 uvažujem pre nektarinku, tá je na tom horšie.

Tak jsem nějak ztratil orientaci v těch vašich stromcích . Myslel jsem, že ten košatý stromek, který jsme "střihali" včera, byla broskvoň, ten u kůlu že je tudíž nektarinka, neboť třetí stromek, s tím "ježatým" kmínkem (krátké trnité výrůstky) jsem považoval (a stále považuji) za meruňku.... Případná záměna broskvoň - nektarinka je z hlediska řezu fuk.

Prvý z dvojice obrázkov má popis, o aký strom ide, keď kliknete na obrázok, zobrazí sa názov stromu pod ním , keďže ide o môj prvý príspevok, tak ešte nezvládam editačné záludnosti tohto fóra

Pane Gipsy, mně se ta vaše "nektarinka" (prvé dva obrázky) vůbec nezdá. Pokud z těch šesti obrázků něco připomíná meruňku, tak právě tato "nektarinka" na obrázku č. 1 +2. Podle vaší informace by ten třetí stromek měl být meruňkou (na fotkách č. 5 +6). Tak tady se mi to zase jeví na broskvoň či nektaribku! A pochybuji, že ostatní účastníci včerejší diskuse, mnohem zkušenější než já, by si nevšimli že střiháme meruňku namísto broskvoně. Jste si zcela jistý, že vámi uvedená identifikace stromků je správná?