Ozdravenie vlastnej sadby zemiakov

Dobrý den, chcel by som sa spýtať kolegov záhradníkov ktorí používajú vlastnú sadbu zemiakov či poznajú techniku oživenia a ozdravenia sadby a to formou vyrezania predklíčených klíčkov (s pár mm dužiny), ich zasadenia do črepníka a vypestovania sadzbových zemiakov z týchto drobných kúskov. Na youtube je jeden nemecký kanál Neues vom Ladei (ked si tam alebo do google dáte výraz  "Kartoffeln äugeln", kde záhradníčka opisuje túto techniku s tým že ju už pár rokov používa na udržanie zdravotného stavu sadby. Princíp má byť v tom, že klíček si energiu na rast nevie brať z hľuzy, tak je nútený rýchlejšie vyvinúť vlastné korene. Tým že sa má obmedziť prenos patogénov z hľuze do novej rastliny. Bohužiaľ nedokážem túto metódu nijako pomenovať po slovensky, česky alebo anglicky aby som našiel viac informácií. Zaujímavosťou ale môže byť že inšpirovaný iným videom z tohto youtube kanálu som pokusne vysadil 50 ks mini zemiačikov (priemer cca 1-2 cm) čo mi ostali z vlaňajšej úrody a z nich len 1 kus je postihnutý svinutkou, pričom zo 120 ks zemiakov, ktoré vyrástli z väčšej vlastnej sadby je postihnutých cca 20 rastlín. 

Jsou dvě metodiky udržovacího šlechtění. První používá několikanásobnou selekci a druhá InVitro meristémové kultury. V domácích amatérských podmínkách přirozeně nemůžete použít meristémové kultury. Ty klíčky jsou někde napůl cesty k tomu meristému, ale chybí tam to základní - testování částí při každém dělení koláče získaného mikropropagací (PCR a ELISA testy). Proto je v běžných podmínkách použitelná spíše metoda opakované selekce porostů (negativní selekce a pozitivní selekce). Obvykle se sází brambory z předchozí sklizně selektované podle kvality a velikosti. Protože je žádoucí vyrovnaná velikost hlíz, není vhodné sázet ty největší brambory, ale ty ze sazenic, pod kterými byla největší vyrovnaná úroda (např 17 hlíz po 180 - 220 g + nějaká drobošť). Je potřeba vyřadit brambory, kde pod sazenicí byly některé kusy napadené strupovitostí. Pokud chcete být pečlivější, můžete sadbu ještě třídit podrobněji na elitu a standard. Pak elitu sázíte na opačný konec, než kde budete dobývat nové brambory před hlavní sklizní. V průběhu vegetace odstraníte při negativní selekci rostliny, které budou pochybné (tedy třeba ty s tou svinutkou). Při sklizni pak postupujete od konce s elitou a třídíte podle sazenic na elitu a standard_I. když dojdete na hranici mezi elitou a standardem, tak třídíte na standard_II a konzum. Pak pokračujete s výběrem sadby tak, že z elity vyberete hlízy sice menší než je průměrná velikost, ale s maximálním počem mělkých oček. Stranou dáváte hlízy menší než sadbové a na druhou stranu, hlízy větší než sadbové nebo ty v sadbové velikosti s hluboko vpadlými očky. Když máte hotovo, porovnáte váhu a počet kusů vybrané sadby s množstvím použitým k sázení v aktuálním roce. Pokud je toho více, je možné standard a oddělené frakce elity spjit s hromádkou konzumní. Pokud nestačí, vybírají se hlízy vhodné k sázení z kupičky standard_II.  Je dobré mít na skladovací ztráty cca 10% navíc v počtu kusů 30% hmotnostně (ztráta prodýcháním).

A tak dokola..

Pokud je Vám líto, vyřazovat největší hlízy z kategorie původně_elita do konzumní směsi, tak můžete zkusit vzít jednu_velikou hlízu pocházející z početného hnízda a uložit ji do lísky s elitou. Tu pak v následujícím roce sázíte jako krájenou sadbu. Dílky krájené sadby by měly mít stejnou hmotnost jako vybraná velikost sadbové hlízy (cca 50-80 g). Budete pak mít při sklizni srovnání, jestli se elita nezvrhává a jestli je standard stabilní. Dobré je, aby jste se oddělením a točením "sadbového_desátku" dostali na cca 3-5% z sklizně. Sázet větší hlízy a prosázet 5-10% sklizně je opravdu zbytečné a nepřináší žádné zdravotní benefity. Druhý extrém = sázení příliš drobné sadby nebo příliš drobných výkrojků nepřináší také žádoucí efekt. S drobnou sadbou máte tendenci sázet hustěji než doporučuje šlechtitel (zpravidla 3-4 rostliny do bm řádku) a tím je pak úroda drobnější. Tj. sadbová brambora by měla mít minimálně 40g a maximálně 80g (mediám 50g). Toho jevu, že příliš hustý porost dává drobné brambory v počtu daném odrůdovou vlastností se využívá při pěstování sadby jako hlavního produktu. Pak se sází 5-6 ks/bm a v pytlíku sadbových zemáků máte pak i kusy těžší než 80g, protože je nikdo nepřeřadí do konzumních. Vyřazují se pouze menší a nestandardní..

SfK.

Ďakujem za Váš obsiahly príspevok, dal mi novú inšpiráciu pre pokusy :-). Mal by som ale takú až laickú otázku - je minimálna hmotnosť sadby skutočne až tak dôležitá? Totiž keď zberám úrodu z mojich skorých zemiakov, tak 9 z 10 sadbových hľúz sú ako nové, rozoznám ich od nových len tým že sú trochu tmavšie. Čo by znamenalo že rastlina z nich čerpala len málo energie, možno v úplne prvých fázach rastu. Rastliny ktoré mi narástli z mini zemiačikov (cca 4g) sa mi zdajú veľkosťou porovnateľné s tými z cca 40g sadby. (bohužiaľ tie mini boli predpestované v skleníku a v marci som skoro všetky ako 20 cm vysoké vysadil vonku. Neskoré mrazy ich silne poškodili a dlho sa spamätávali. Len 5 ks som nechal v skleníku a tie dorástli ako som vyššie uviedol do podľa mňa štandardnej veľkosti danej odrody. Tie vonku majú teraz 2/3 veľkosť tých neskôr vysadených mrazom nepoškodených z väčšej sadby). Ďakujem MichalU

Moje zkušenost je, že zmenšování sadbových hlíz pod 15 gramů již má vliv na velikost a počet hlíz v jednotlivých hnízdech. Na druhou stranu zvětšování velikosti hlíz nad 50 g nepřináší efekt ve formě větší úrody jak co do počtu hlíz tak do jejich velikosti. Zpravidla u těch hlíz nad 50 g dochází k efektu nalezení sadbové hlízy při sklizni (jako bazální spony na stoncích). Proto pro hlízy nad 100 g (tj pod 10 ks do kg) se dříve v maloprodukci používala tzv krájená sadba.

Jinak ale pro případ absolutní šetřivosti je možné sazenice předpěstovat z klíčů vznikajících jako odpad při odkličování hlíz v lednu. Je-li klíček delší než 25 mm a tlustší než 3 mm, pak má sám o sobě dost zásobních látek, aby se dělivý meristém udržel a zesílil z výživy získané vlasovými kořínky. Tj, když jako rajčata v kelímcích předpěstujete napikýrované klíče. Pak se pro správné zapojení porostu sází cca 2-3 klíče do jednoho sadbovače a 2-3 sadbovače do hnízda odpovídajícího jedné bramboře. Hnízda mají mít standardní rozteč "tři do metru hrůbku". Pokud nasázíte hustěji, budou sklizené hlízy drobné. V případě řidší výsadby bude porost nezapojený a tudíž se bude zaplevelovat (sníží se výnos i co do počtu hlíz).

SfK.

Krájená sadba brambor