Léto se blíží a s ním přichází ideální čas zamyslet se nad tím, co zasadit pro chutnou podzimní sklizeň. Pozdní jaro a začátek léta totiž nabízejí perfektní podmínky pro výsadbu zeleniny, která dozraje právě ve chvíli, kdy se dny začnou ochlazovat a sklizeň ze záhonů opět ožije. Při správné volbě plodin a načasování výsevu je možné sklízet čerstvou úrodu i v době, kdy se venku ochlazuje. Klíčem je sázet rychle rostoucí druhy a ty, které jsou přirozeně odolné vůči chladu. Mnoho zelenin nejen dobře zvládá chladnější večery, ale některé druhy se dokonce v chladném počasí chuťově zlepšují. Pokud je zahradník připraven a zvolí odolné odrůdy, může se těšit z bohaté sklizně i na podzim. Výsadba v tomto období navíc pomáhá prodloužit sezónu a maximalizovat využití záhonu. Následující přehled představuje ideální zeleninu pro pozdně letní výsadbu, která se vám bohatě odmění během chladnějších měsíců. Co sázet koncem léta pro chutnou podzimní sklizeň?
Hrášek
Hrášek je výbornou volbou pro výsadbu koncem léta, protože lépe snáší chlad než fazole. Existují odrůdy, které dozrávají už za přibližně 40 dní, což je dostatečný čas pro podzimní sklizeň. Obzvlášť vhodné jsou cukrové odrůdy, které lze sklízet i tehdy, když se lusky ještě úplně nezvětšily. Pěstování hrachu vyžaduje slunné stanoviště a propustnou, úrodnou půdu. Keříčkové nebo zakrslé odrůdy dorůstají do výšky kolem 60–90 centimetrů a šířky 15–45 centimetrů. Výhodou hrachu je, že kromě chuti nabízí i rychlý růst a odolnost vůči mírným poklesům teplot. Pokud hrozí mrazíky, lze výsadbu chránit netkanou textilií. Hrášek je navíc ideální plodinou i pro menší prostory a vyvýšené záhony. Díky své nenáročnosti a rychlosti růstu je oblíbenou volbou i pro začínající zahradníky.
Ředkvičky
Ředkvičky patří mezi nejrychleji rostoucí zeleninu – od výsevu po sklizeň často stačí jen 3–4 týdny. Tato vlastnost z nich dělá perfektní volbu pro pozdně letní výsadbu. Růst nejlépe podpoří slunné místo s kyprou půdou, která umožní snadné rozvinutí kořene. Většina odrůd je navíc velmi odolná vůči chladu, což zajišťuje dobrou úrodu i při nižších teplotách. Existují i speciální podzimní odrůdy, například černá ředkev, která je vhodná k pečení či dušení. Rostliny dorůstají do výšky 10–20 centimetrů a šířky kolem 15–23 centimetrů. Při pravidelné zálivce se vyhnete štiplavé chuti a předejdete dřevnatění. Pěstování ředkviček nevyžaduje mnoho prostoru, takže je ideální i pro vyvýšené záhony nebo pěstování v nádobách. Rychlý vývoj umožňuje výsev opakovat a sklízet několikrát za sezónu.
Červená řepa
Červená řepa je vděčnou plodinou pro podzimní sklizeň, protože její chuť se zlepšuje po mírném ochlazení. Cukry v bulvách se při nízkých teplotách koncentrují, čímž získávají sladší chuť. Rostlina potřebuje slunné stanoviště a lehkou, propustnou půdu, která podporuje vývoj bulvy. I když růst řepy trvá o něco déle, lze ji pěstovat i pro její chutné a výživné listy. Dorůstá do výšky kolem 20–25 centimetrů a šířky asi 30 centimetrů. Výhodou je, že listy lze sklízet i před dozráním samotné bulvy. Pokud se nestihne sklidit před příchodem mrazů, lze řepu chránit mulčem. Je vhodná jak do klasických záhonů, tak i do vyvýšených nebo menších zahrádek. Řepa je výbornou volbou pro ty, kteří chtějí kombinovat estetický vzhled se skutečnou užitkovostí.
Koriandr
Koriandr je aromatická bylina, která v chladnějším počasí lépe prospívá než v letních vedrech. Jeho semena klíčí rychle i při vyšších teplotách, ale rostlina samotná roste bujněji, když se ochladí. Výsadba koncem léta tedy dává ideální podmínky pro jeho úspěšný růst. Vyžaduje slunné místo a dobře propustnou půdu, pravidelná zálivka podpoří vývoj listů. Dorůstá do výšky 30–45 centimetrů a šířky zhruba stejné. Už během několika týdnů od výsevu lze sklízet první listy a používat je čerstvé v kuchyni. Koriandr se hodí nejen do záhonů, ale také do květináčů či truhlíků. Pokud se ponechá kvést, lze sklidit i semena. Tato univerzální rostlina potěší každého milovníka bylinek.
Mrkev
Mrkev je kořenová zelenina, která v chladném počasí nejen dobře roste, ale její chuť se dokonce zlepšuje – stává se sladší. Nejlepší výsledky přináší výsev do vlhké, dobře odvodněné půdy na slunném místě. Semena klíčí pomaleji, často až po dvou týdnech, ale rostlina nevyžaduje zvláštní péči. Mrkev lze sklízet v různých fázích – od drobných „baby“ mrkví až po plně vyzrálé. Dorůstá do výšky kolem 30–45 centimetrů a šířky 2–5 centimetrů podle odrůdy. Pokud hrozí mrazy, je vhodné zakrýt záhon netkanou textilií. Mrkev se dobře skladuje a je ideální pro dlouhodobé uchování úrody. Díky svému jemnému kořenovému systému ji lze pěstovat i ve vyvýšených záhonech s dostatečně hlubokým profilem.
Kadeřávek (kapusta kadeřavá)
Kadeřávek je známý svou odolností vůči chladu – zvládne i teploty kolem -6 °C. Při poklesu teplot navíc zesládne a stává se chutnější. Jeho pěstování vyžaduje slunné nebo polostinné místo s dobře odvodněnou půdou. Rostlina dorůstá do výšky i šířky kolem 30 centimetrů, ale některé odrůdy mohou být větší. Lze jej sklízet průběžně, protože listy dorůstají i po částečném sběru. Kadeřávek se hodí jak do polévek, tak jako zdravá příloha. Pokud je rostlina chráněna například netkanou textilií, vydrží na záhonu až do pozdního podzimu. Je vhodný i do menších zahrad a nádob. Díky své nenáročnosti a vysoké výživové hodnotě patří mezi oblíbené podzimní plodiny.
Fazole
Fazole jsou sice méně odolné vůči mrazu, ale díky rychlému růstu je lze stihnout sklidit ještě před příchodem prvních mrazíků. Nejvhodnější jsou keříčkové odrůdy, které rostou kompaktně a dozrávají rychle. Fazole vyžadují slunné místo, dostatečnou zálivku a výživnou půdu. Semena klíčí rychle, a pokud se vysadí v době, kdy jsou teploty ještě nad 27 °C, bez problémů vzejdou. V případě ochlazení je vhodné mladé rostliny chránit například fólií. Sklizeň bývá bohatá a lze ji opakovat, pokud se sbírají pravidelně. Keříčkové fazole dorůstají výšky kolem 30–60 centimetrů, v závislosti na odrůdě. I přes menší odolnost vůči chladu jsou výbornou volbou pro prodloužení sklizňového období.
Celkově lze říci, že pozdní léto nabízí překvapivě mnoho možností pro pěstování zeleniny a bylinek, které potěší bohatou sklizní během podzimu. Stačí zvolit druhy, které rychle rostou a snesou i chladnější počasí. Výběr mezi hráškem, ředkvičkami, řepou, koriandrem, mrkví, kadeřávkem a fazolemi poskytuje široké spektrum chutí i nutričních hodnot. Výhodou těchto rostlin je také jejich všestrannost – dají se pěstovat v klasických i vyvýšených záhonech či květináčích. Mnohé z nich navíc nevyžadují složitou péči a zvládne je i začínající pěstitel. Podzimní zahradničení se tak stává skvělým způsobem, jak si i během chladnějších měsíců dopřát čerstvou domácí úrodu. Sázením v tomto období se maximálně využije vegetační sezóna a omezí se nutnost kupovat zeleninu v obchodech. Navíc jde o skvělou příležitost, jak si prodloužit radost z pěstování.
Podívejte se i na náš další článek! Málo místa, hodně úrody: plodiny vhodné do malé zahrady
