Opravný řez renklódy

A jak dlouho-krátce sledujete životní pochody např. Spartana? Jaké má podmínky-světelné, teplotní, výživové, hustota, výška, podnož, zdravotní stav,  stáří stromu... S.P.,Ch.

Zapřemýšlel jste taky, proč tam vůbec ty vlky rostou?.Zdravý mladý a dobře živený ovocný strom přirůstá po obvodu koruny, sem tam nějaké konkurenční výhony. Jestliže masivně tvoří vlky, je s ním něco špatně.

Dave-jestli je to možné, dejte konečně fota svých stromů-včetně místa srůstu podnože a plodné části té nejdříve řešené ryngle. S.P.,Ch.

No řekněme, že pár let. Světelné podmínky má docela dobré, v okolí jsou maximálně stejně vysoké stromy. Teplotní nevím co přesně myslíte, je však na otevřeném stanovišti. Výživa nic moc, před pár lety jsem kolem kmene obryl kroužek a vyplnil jej hnojem, strom poděkoval, ale dal by si ještě. Při obrývání jsem však často narážel na kořeny, takže až zas tak nadšený ze mě nebyl, a projevilo se to zřejmě tím, že mu každý rok uschne nějaká větvička, vždy ze stejné strany stromu. Myslím, že jsem nějaký kořen štípnul dost. Tím se dostávám ke zdravotnímu stavu, no je docela dobrý, strupovitost má ale znatelnou. Je to už vzrostlý strom, na bujné, asi vegetativní podnoži, v plné dospělosti (stáří by odhadl snad jen odborník, jímž nejsem), přírůstky však jsou ještě dobré, vždy podle násady plodů, na koncích prodlužujících větví letos bylo tak 15-20cm, ale bylo fakt hodně plodů. Hustotu jsem právě před pár lety řešil, tedy řezal, a po tom vyrostlo množství vlků, nemyslím si, že by to bylo něco mimořádného, vzhledem k zásahům - průklest, zmlazení, snížení koruny během asi dvou, třech let. Když ho neřežu, vlky nevyhání (řežu jen ty nevhodné vlky už). Před tím mu byl uštědřen pouze kázeňský zásah někdy před 15ti lety, když jsme se přistěhovali, znáte to, lidi mají zahradu, tak ji dají do pucu, nehledě na následky. Já se stromům věnuju tak 5 let, dřív to pro mě byla velká neznámá, až postupem času vidím ty hrůzy po těch zásazích, tak občas napáchám další hrůzy, ve snaze cosi napravit. Tehdy jsem však nic neřezal, ale ono by to dopadlo asi stejně. :D no zpátky ke spartanovi.. vysoký je hodně, odhadem tak 5 metrů, ale to je hodně přibližně. Špička nejvyššího výhonu, vzhledem k postavení řekněme terminálu, je tak ještě o 2 metry výš nad korunou, takový klacek vytvářející další patro se tam tyčí. Začíná plodit ale na plody úplně ze špičky nedosáhnu, nejde o něj opřít žebřík :D a toš tak...

Podle Vašich údajů-min.ten Spart.je přerostený do výšky-skraťte ty části, které nedokážete bezpečně sklízet-už jste používal česáček? Snažte se dodržet tvar koruny, takový, jaký Vám ten který dospělý strom nabízí. Teplotními podmínkami jsem myslel-v jaké části Čr jste-nadm. výška, sad na rovině, na svahu, orient.-sv.strany... Na strupovitosti, sazovitosti se mimo odrůdové citlivosti podílí i vzdálenost od frekv.vozovky, polí-obecně prašnost prostředí, zdrojů znečištění vzduchu. Bez fotek taky nemůžu sdělit svůj názor na hustotu zavětvení-málo, moc? Taky dopad Vámi prováděného řezu?  No a to, že dáte jednou během let neurčité mn.hnoje do kroužku kolem KMENE, při čemž ještě zraníte kořeny... Po 5letech věnováníse stromům už jistě víte, kam, kdy, jak,  jakého a kolik hnojiva máte šupnout. S.P.,Ch.

No, už jsem si letos říkal, že bych ty moc trčaté větve mohl omydlit, ale ještě mi ho bylo líto. Tak snad příští rok. Česáček, s tím nejsem kamarád, ale letos ho asi použiju. Loni tak do 5 plodů muselo opadat, nedosáhl jsem. Tvar koruny tak nějak zůstává, nebo se roztahuje do stran, a já občas někde něco proředím. Líbí se mi, když ten strom má volně rozložitou a světlou korunu, aby obrůstal, resp. nevyholoval uvnitř koruny. No ale když nad tím přemýšlím, hned mě napadá několik míst, kde bych to mohl ještě nějak probrat, hlavně asi na S a SV straně.

Zahlédl jsem slovo sad, tak ještě doupravím původní příspěvek - totiž sad nevlastním, jenom dlouhou zahradu, asi 6m pás dlouhý 70m směrem východ-západ. Tedy jsem v nadmořské výšce asi 250mnm, Střední Morava, západní Haná - tam, kde se tyčí Hanácké Mont Blanc. Z jižní strany je kousek přes sousedovo hned polní cesta orientovaná z východu na západ, a podél ní širé pole do mírného kopce na jih (tzn. jsme v údolí), na všechny ostatní strany rovina a zahrady, hřiště, lesy. Jo a asi 100m odsud vede rušná silnice. Sazovitost byla loni opravdu silná. Ale když nepoškozuje plody, tak mě to netrápí.

No a s hnojením moc odborník pořád nejsem, kolem toho kmene to už jsem možná psal, že jsem obryl tak na 10cm hluboko, metr široko, odkryté kořeny zakryl, dal 5 - 10cm vrstvu hnoje, a zasypal hlínou tak nějak aby to slehlo zase do roviny. :D Zdá se mi, že stromy (udělal sem to kolem 3ks) na to reagovaly vesměs pozitivně, tak sem to považoval za úspěch. Opakování stejné akce ale už neplánuju, přece jen těch kořenů mi bylo líto. Kdesi jsem totiž četl, že je dobré obrývat půdu kolem stromů, aby měly volnou půdu bez plevele. Tak jsem to po obrytí hned i přihnojil. Na zlepšení jsem dostal radu vyrýt dál od kmene, pod korunou, sem tam na rýč díru, a tam dát trochu hnoje. Taky když je sucho, do takových děr lejeme vodu. Nevím, kolik % úspěšnost, ale třeba na průsvitných letních se ta zálivka promítne, a to je na docela vzrůstné podnoži.

Profík asi ze mě nebude, co? :D